Šéfredaktor tohoto internetového deníku zakončil svůj úterní úvodník větami: „Nebo snad lidská práva bílých obyvatel nejsou v JAR ohrožena? Proč odtud tedy běloši prchají?“ K tématu se váže jedna pozoruhodná story.

Připomínat, že po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu došlo ke změně v oblasti migrační politiky, by bylo nošením sov do Atén. Je nekompromisní a tvrdě restriktivní. O to větším překvapením mohla být Trumpova nabídka azylu jihoafrickým bělochům (Afrikáncům) v USA. Před zhruba dvěma týdny jich přiletěla necelá šedesátka. Nejde samozřejmě o ilegální uprchlíky; tito lidé obdrželi status uprchlíků legálních. Následně americká administrativa požádala Episkopální církev (patřící do globálního Anglikánského společenství), aby se v rámci své migrační služby Episcopal Migration Ministries (EMM) do usídlení bílých uprchlíků z JAR zapojila. Požadavek to není bezdůvodný. Obecně platí, že americká vláda poskytuje církvím na tyto aktivity federální granty; jen EMM loni obdržela přes 50 milionů dolarů.

Až k tomuto bodu se nezávislému pozorovateli může situace jevit jako srozumitelná. Přesto se služba EMM, potažmo Episkopální církev, rozhodla žádosti vlády nevyhovět – a tedy bílým Jihoafričanům odmítla pomoci. Proč? Nejvyšší představitel této církve, předsedající biskup Sean W. Rowe, 12. května v dopise věřícím napsal, že přestože od letošního ledna byl oběma stranami (vládou i církví) podporovaný program přijímání uprchlíků prakticky zastaven (rozumí se po drastických restrikcích Trumpovy administrativy), vláda sdělila, že podle podmínek federálního grantu od služby EMM očekává usídlení bílých Afrikánců, které úřady klasifikovaly jako uprchlíky.

Je tedy důvodem odmítnutí pomoci pro bělochy z JAR nedostatek financí? Z dalších vět biskupova dopisu je zřejmé, že je to něco jiného. „Vzhledem k neochvějnému závazku naší církve k rasové spravedlnosti a usmíření a k našim historickým vztahům s Anglikánskou církví Jižní Afriky na to nemůžeme přistoupit. Proto jsme se rozhodli, že do konce federálního fiskálního roku (tj. do 30. září) ukončíme naše dohody s vládou USA o grantech na přesídlování uprchlíků,“ uvedl biskup Rowe a vysvětlil, že pro něj bylo bolestné sledovat, jak jedné skupině uprchlíků, vybrané velmi neobvyklým způsobem, se dostává přednostního zacházení před mnoha jinými, které celé roky čekají v uprchlických táborech nebo v nebezpečných podmínkách. Dodal: „Je mi smutno a cítím stud, že mnozí uprchlíci, kteří nyní nemohou vstoupit do Spojených států, jsou stateční lidé, kteří spolupracovali s naší armádou v Iráku a Afghánistánu a nyní jsou kvůli této službě ve své vlasti ohroženi. Také mě trápí, že obětem náboženského pronásledování, včetně křesťanů, nebyl v uplynulých měsících poskytnut azyl.“

Nezpochybňuji, že v mnohém má biskup Rowe pravdu. Přesto se jen těžko člověk zbaví dojmu, že pomoc bílým Jihoafričanům byla odmítnuta právě proto, že jsou bílí. Opravdu je to tak, že se někteří běloši nemohou cítit v JAR ohroženi? Ptám se, zda by se vedení Episkopální církve zachovalo stejně, kdyby nějakým zázrakem pozval Trump do USA šedesát černochů, o nichž by usoudil, že v JAR čelí nebezpečí. Obávám se, že postoj biskupa Roweho a spol. by byl docela jiný. Proto se nelze neptat dál, aniž bych jakkoli hodnotil Trumpovu migrační politiku: Toto není rasismus? Nebo se na rasismus vůči bílým nehraje? Ne, nehraje, rozhodně ne v prostředí progesivistické a woke Episkopální církve. Výstižně její postoj definoval novinář Tyler O´Neil na konzervativním webu The Daily Signal: „Zjevně je rasové usmíření pro Episkopální církev pouze jednosměrnou záležitostí.“ Podle novináře to prokázala tím, že se otočila zády k bělochům, kteří se cítili ohroženi Africkým národním kongresem, stranou „svatého“ Nelsona Mandely.