Romským rodičům popálené Natálky hrozí exekuce kvůli dluhu za telefon (viz). Její matka si totiž před lety vzala od dealerů zadarmo mobil, ale neplatila za něj.

Když jsem to četl, prolétlo mi hlavou několik věcí. Zaprvé to byla otázka, proč se o téhle rodině z médií neustále dozvídám každou banalitu, zatímco o obětech rasistických romských útoků je ticho po pěšině. Jistě, popálené dítě je velká tragédie. Jak se to ale liší od tragédie jiného dítěte, kterého romští rasisté znásilnili a málem umlátili (viz)? Jak se to liší od mačety zaseknuté v hlavě a od hyen, které se neštítili okrást mrtvé z Terezína, aby pak před "diskriminací" ze strany českých soudů utekly do Anglie?

Nepoměr v medializaci těchto případů je skutečně zarážející. Novináře zajímá, že nějaká žena vyfasuje mobil, nezaplatí za něj a pak se diví, když u ní zazvoní exekutor. Nekonečný seriál o rodině Sivákových má další díl. Novináře ale nezajímá, v jakém zdravotním stavu jsou oběti romského rasismu, ani kde se skrývají hyeny z Terezína. Tyhle případy nám obden nikdo nepřipomíná, protože je to politicky nekorektní.

A druhá zarážející věc: zprávu o dluhu Anny Sivákové novináři nedají do kontextu. Zkusím ho tedy doplnit sám. V březnu 2006 přinesly Lidové noviny zprávu o tíživé sociální situaci stovek ostravských Romů. Jako bonus k penzijnímu připojištění si pořídili mobily za korunu, které obratem prodali do zastavárny za tisícinásobek. Pak se divili, že v souladu se smlouvou musejí odebrané zboží používat a platit za služby s ním spojené. Občanské sdružení Vzájemné soužití proto s úřady zahájilo jednání o mimořádných sociálních dávkách.

Bývalého vládního zmocněnce pro Lidská práva jsem se tehdy na Neviditelném psu veřejně zeptal, kde se jako Nerom mohu přihlásit o sociální dávky na mobil. I já bych totiž měl rád telefon, za jehož pořízení a provoz bych nemusel platit. Kdyby mi ty dávky nedali, jako Nerom bych se cítil diskriminován a uvažoval bych o emigraci do Anglie nebo do Kanady. Pan Uhl mi tehdy neodpověděl.

Rodina Sivákových je z Ostravy. Vše tedy nasvědčuje tomu, že pořízení mobilu, kvůli kterému se teď dostali do exekuce, proběhlo podle stejného scénáře. Pokud se teď najde nějaký dobrodinec nebo státní instituce, která za ně dluh "zatáhne", svou otázku veřejně zopakuji.

P.S. Jen o pár hodin později se ukázalo, že dluh ve výši 27 944 zaplatil z části mobilní operátor U:fon a z části neznámý dárce (viz). Víceprezident exekutorské komory Jiří Prošek to správně označil za "nebezpečný" precedens". Navíc z toho plyne, že pokud U:fonovi dlužíte nějaké peníze, neplaťte je. Odpustí vám to. Kdyby to totiž neudělal, šlo by o jasnou diskriminaci Neromů.