Jeden z nejvýznamnějších českých sociologů, profesor Ostravské univerzity Jan Keller, vydal v roce 2001 poměrně provokativní studii nazvanou Politika s ručením omezeným. V této své práci se věnuje postavení politiky v novém tisíciletí a pojednává o řadě aspektů současného politického procesu včetně proměn moci v moderní době.

Hned na úvod je třeba podotknout, že Jan Keller se po celý svůj život profiluje jako přísně levicový intelektuál. V kapitole nazvané Politika tolerovaná experty Keller mimo jiné uvádí, že přestože obyvatelstvo je stále vzdělanější, stále více se komplikují specializované obory moderní vědy. Lidé jsou pak nuceni se vyjadřovat k mnoha výsostně odborným otázkám, k jejichž zodpovězení však nejsou kompetentní. Jako příklad uvádí Jan Keller atomového fyzika, který by měl v případném referendu o spuštění jaderné elektrárny jeden hlas právě tak jako jiný člověk, který z fyziky propadal již na základní škole. Takové referendum by pak bylo pouze drahou anketou, jejíž výsledky by však byly značně pochybné a neobjektivní.

A v tom je právě úskalí každého referenda, v rámci kterého se mají lidé vyslovit bez relevantní znalosti dotazované problematiky. Tímto tvrzením nijak nepohrdám lidmi, ale zdůrazňuji staré tvrzení, že každý člověk by se měl vyjadřovat pouze k tomu, čemu rozumí. Pokud bych já sám, vzděláním lingvista, měl rozhodnout v referendu například o souhlasu s prováděním genetických úprav skorých švestek, mohl bych se vyslovit pouze na základě subjektivního, odbornou znalostí v dané oblasti absolutně nepodloženého pocitu, neboť, abych parafrázoval profesora Kellera, o genetice toho vím asi tolik jako o švestkách. U švestek by můj laický soud snad žádnou katastrofu nepřinesl, ale rozhodovat subjektivně, bez podrobných znalostí a pouze na základě pocitu o otázkách národní bezpečnosti by bylo dle mého názoru naprosto nezodpovědné.

Z tohoto pohledu by bylo vyhlášení referenda o umístění amerického radaru na českém území pohrdáním odborností vojenských a bezpečnostních expertů ve prospěch neobjektivního, nepodloženého a neznalého soudu nás, laiků. Jak pravil Ježíš Kristus Farizejům, nechme Bohu, co je boží, a císaři, co císařovo. Ať o radarové základně v České republice rozhodnou lidé, kteří mají o strategicko-bezpečnostních otázkách větší povědomí, než mám já a spolu se mnou většina českých občanů. A všem těm, kteří fanaticky zdůrazňují nutnost referenda v otázce americké radarové základny, doporučuji knihu profesora Jana Kellera a větší skromnost v představách o vlastní erudici.

zlínský zastupitel, předseda ODS Zlín-město