V článcích a debatách se směšují dvě věci: argumenty proti radaru a argumenty proti USA. Pokusím se popsat a okomentovat argumenty proti radaru z technického hlediska, aby bylo trochu jasnější, kdo proti čemu protestuje. Podotýkám, že nejsem odborník na radarové systémy a můj citový vztah k radaru je nulový.

V dalším textu budu vycházet z předpokladu, že důvody, které uvádějí USA, pro umístění radaru jsou pravdivé: radar je součástí systému proti balistickým střelám s nukleární hlavicí odpáleným ze Středního východu (Íránu) proti USA. (Plést do toho KLDR je nesmysl.) Počet jaderných hlavic, které má Írán k dispozici je (bude) jen několik kusů. Pokud bude systém fungovat, jak má, bude to asi takhle:

a) Prostředky kosmického sledování je zjištěno odpálení rakety.
b) Dráha rakety je vyhodnocena a pokud se jedná o balistickou střelu proti území USA, je aktivován obranný komplex.
(Jedná se o "hloupou" raketu. Její dráhu zjistíme natažením provázku mezi startovní a cílové místo na globusu. Ta čára se jmenuje loxodroma. Probíhá o dost jižněji, než je naše území.)
c) Antiraketa vystřelená z Polska je na rozdíl od svého cíle řízená. Ke kontrole letu rakety a polohy cíle slouží radar z Brd.
d) Antiraketa nenese nálož. Cíl zničí nárazem z boku.

Z toho je možno usoudit na některé technické vlastnosti systému. Funguje jen vůči balistickým neřízeným střelám mimo atmosféru. Bude v provozu jen několik minut a ještě kratší čas má na uvedení do činnosti. Antiraketa je složitější a dražší než nosič jaderné nálože a má malé užitečné zatížení. Mimo radarovou viditelnost není řiditelná.

Námitky, které jsem viděl v různých debatách:

1) Radar může sloužit ke kontrole leteckého provozu v Rusku.
a) Vzhledem k zakřivení zemského povrchu bude radarový paprsek na hranicích Ruska přes 70 km nad zemí.
b) Na změnu režimu radaru ani na přetočení jiným směrem by nebyl čas. Azimutální pohyb radaru je vůbec možné (žádoucí) mechanicky omezit a toto omezení může být kontrolováno stejně jako provoz.
c) Rusové tohle určitě vědí.

2) Rakety v Polsku mohou nést jadernou nálož.
Těžko. Není raketa jako raketa, na jaderné nálože jsou vyzkoušené jiné. Platí osvědčené pravidlo, že čím víc funkcí systém má, tím je méně spolehlivý (snad s výjimkou švýcarského armádního nože). Rusové to určitě vědí.

3) Kusy sestřelené rakety nám spadnou na hlavu a zamoří ovzduší.
Spadnou podél dráhy rakety (viz loxodroma). Tato námitka (vyšla v Lidovkách) je obzvláště hnusná. Předpokládá, že raketa by měla doletět kam má a tam vybuchnout. To ovzduší v Americe ovšem asi není naše.

4) Rusko se může cítit ohroženo a namíří na nás rakety.
O pocitu ohrožení je jedna bajka od Krylova. O vlkovi a beránkovi. Rakety před startem míří svisle nahoru a souřadnice cíle jsou uloženy na nějakém nosiči, ze kterého se do řídícího systému velmi rychle přenesou. Že by se po každém udobření Rusů smazaly a po pohněvání zase obnovily, o tom se dá s úspěchem pochybovat.

5) Radar je mikrovlnka. Dokonce kvůli němu bude ochranné pásmo, kam se nesmí.
To je. V Česku je sice spousta radarů, ale v blízkosti tohohle při plném provozu je asi velice nezdravo (ve směru, kam je namířen). Ochranné pásmo je kolem každého vojenského objektu (když tam byla dělostřelecká střelnice, tak tam asi bylo taky), ve výseči, do které míří radar, musí být dostatečně velké. (Jak jsem se tak díval na mapu, zdá se mi, že Trokavec je mimo jakýkoli pravděpodobný směr.) Plný provoz bude spíš výjimkou při nějakém testování. Ohrožena by mohla být letadla, není až tak velký problém omezit v tomto případě letecký provoz nebo počkat, až nic nepoletí. Pokud dojde ke skutečné akci, bude to otázka několika minut a pak budeme mít stejně jiné starosti.

6) Radar bude prvním cílem.
Útok na radar by asi byl chápán jako útok na USA. Začal by veliký mazec, ve kterém by už bylo jedno, kdo začal, a myslit si, že bez radaru v Brdech by se to nestalo, je přeceňování naší důležitosti. A vůbec: kdo si myslíte, že by na radar zaútočil? Rusko nebo Írán?

7) K útoku na USA nedojde a jsou to vyhozené peníze.
Díky Bohu za všechny airbagy, kyslíkové masky a hasicí přístroje, které nebyly použity. Za záchranné čluny na lodích, které se nepotopily, bylo možná vyhozeno víc peněz, než bude za radar. Na Titaniku ušetřili.

8) Nechceme tady cizí vojáky.
Já vlastně taky ne. Zažil jsem už dvoje. Ale asi bych to v tomhle případě snadno překousl.

Je samozřejmě představitelné, že radar a raketové systémy budou víceúčelové nebo že mají sloužit úplně k něčemu jinému. Je možno si také myslit, že každá minuta, o kterou se oddálí nevyhnutelný pád amerického imperialismu, je zločinem proti lidstvu (proletariátu, Alláhovi, kubánskému lidu, ledovcům ... nehodící se škrtněte). To jsou možná stanoviska, ale ať to jejich zastánci jasně řeknou a nepletou do toho technické otázky.