Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Já tedy nevím, ale nějakého výrazného plýtvání potravinami jsem si obecně nikde nevšiml.

Jídlo je dnes už totiž poměrně DRAHÉ!

Obecně vzato jsou potraviny levnější než ostravské (severočeské) uhlí, americký plyn nebo ropa.

Usuzuji podle toho, že se u nás např. kukuřice pěstuje na spálení.

Jak efektivně omezit plýtvání v běžném životě? Odpověď je jednoduchá: Nastolit chudobu.

Když někdy s výčitkami svědomí vyhazuji nějaké zkažené potraviny, děkuji Bohu (ač jsem bezvěrec) za to, že máme doma tolik jídla, že ho nedokážeme všechno včas sníst. A dodávám: "Kéž by nám to vydrželo!"

A proč domácnosti vyhazují víc jídla než supermarkety a restaurace? Protože domácností a jejich obyvatel je na rozdíl od supermarketů a restaurací mnohonásobně víc. Miliony lidí.

A používá AI ten správný zdroj informací? V naší dvoučlenné domácnosti osmdesátníků je vyhazují jen kosti (které už nedokážeme svým chrupem na rozdíl od průmyslových zpracovatelů) zpracovat. Ze zeleniny jen těžko stravitelné šlupky. Jinak pečiva , mouky, tuků kupujeme jen tolik, kolik dokážeme spotřebovat. Navíc značná část zeleniny a ovoce pochází z vlastní zahrady a třeba z květáku (dnešní oběd) spotřebujeme jen růžici a to ostatní skončí v kompostu.

Evidentně jste nikdy nevyhodil ztvrdlý rohlík nebo kus chleba. Do mouky se vám nikdy nepustili moli ani jste si je nepřinesl domů už z obchodu. ŠŤastní to lidé.

Ne každý poběží s každou šlupkou nebo košťálem a listy z květáku ani s šušněmi z rajčat do bio kontejneru.

Škoda, že ta UI si nedokáže pohlídat zdroje pro svá tvrzení, kde se objevuje kruhová argumentace. České zdroje odkazují na statistiku Ministerstva životního prostředí, která své zdroje neuvádí. Evropská komise odkazuje na čtyři stránky, které na sebe odkazují navzájem bez přímé vazby k Česku, Eurostat své zdroje neuvádí vůbec. Brněnský zapsaný spolek Food Waste Institut myje lidem hlavu na základě studie z Maďarska...

.

A nakonec se dočtete, že průměrný Čech vyhodí 98 kg potravin ročně, zatímco průměrný Polák 127 kg a průměrný Dán dokonce 261 kg. V rámci sedmadvacítky jsme v tomto ohledu šestí nejspořivější.

https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/env...

Zjednodušeně řečeno, jsou to hausnumera "vycucaaná z prstu" nejspíš nějakými státem, resp. EK/EU dotovanými "neziskovkami" hájícími byznys "odpadového hospodářství" a recyklace...

Z třídírny komunálního odpadu ta data určitě nepocházejí...

P.S.: Za "starých časů" se na venkově veškerý "bio"odpad zpracoval, zkrmil nebo vyhodil "na hnůj", kde spolu s dalšími složkami a postupným rozkladem vytvořil hnojivo plné živin a organických zbytků pro zaorání na poli v neustálém koloběhu živin...

Na skládku odpadu šlo jen to, co se nedalo spálit...

Otázkou je, co všechno se do toho odpadu, vyjádřeného váhovým procentem, počítá, a jestli je to vůbec potravina. Skořápky vajec? Plechovky od konzerv? Slupky od zeleniny? Nevratné sklenice? Kosti? Přepálený tuk? Mnohé z toho dokáže velkokuchyň nebo průmyslový provoz nějak zužitkovat nebo recyklovat, v domácí kuchyni to není proveditelné.

Naprosto pošahaná statistika. Babka a dědek Kolomozníkovy vyhodí ročně 69 kg potravin a vedlejší restaurace v průchodu jen 14 kg?

Nikoliv. Ta vedlejší restaurace vyhodí přibližně 45 kg potravin a zbytků denně.

Celkově je domácností v ČR evidováno přes 4,5 milionu, tak že vždycky budou mít větší objem odpadu než 24 tis. restaurací.

No jo, jenže ta restaurace za ten den nakrmí víc lidí, než jen babku a dědka Kolomazníkovy.

Na druhou stranu, ta statistika je nesmyslná, protože se do ní počítá i kuchyňský odpad (kosti, skořápky, slupky...)

IMO nejvíc ztrát je na pečivu (chlebovou polívku si už asi dneska nikdo nedělá, chlebovici taky nepálí a strouhanku si ze starých rohlíků už asi taky strouhá málokdo, místo toho ji koupí v krámě).

Bývaly doby, kdy noviny opakovaně psaly "Somálci hladoví a v Česku se vyhazuje plesnivý chleba"

Na to jsem vždy reagoval - jestli zařídíte dopravu do Somálska - klidně vám svůj plesnivý chleba dám zadarmo.

Jak vědci zjistili, přemístění Somálců k evropským neomezeným zdrojům trvá mnohem kratší dobu, než přemístění potravin z Evropy do Somálska.

Dále vědci zjistili, že převážná část pomoci do Afriky se ztratí, kdežto Afričanů cestou do Evropy přibývá.

Tyhle EUROPINDY (navíc posbírané prostřednictvím AI) považuji za VELMI NEDŮVĚRYHODNÉ.

Potraviny už ze své podstaty jsou obor, kde nutně ke ztrátám dochází a docházet bude. Už se sice při sklizni neválí obilí kolem okrajů silnic jako za bolševika ("Ani zrno nazmar!" ), ale je jasné, že všude, kde se s potravinami pracuje, dochází ke ztrátám, které k technologii zpracování, skladování a ke konzumaci patří a nelze je rozumně omezit ani "plánovat snížení".

Aktivismus v tomto oboru jenom kvete (viz Kosorinův blábol včera na NP) a vybujel až do bruselských administrativních výšin, kde "řešení" neexistujícího problému požírá zbytečně peníze vykradené občanům států EU z kapes.

Je v zájmu každé firmy i jednotlivce ztráty snižovat, ale je třeba si uvědomit, že ve stavu přebytku na trhu a masívních administrativních hygienických i obchodních "regulací" už samotné tuny platných předpisů k plýtvání vedou. Takže stejná Evropská komise vydává předpisy, které ke zvyšování ztrát vedou (viz nesmyslná politika omezování plastů v obalové technice), a pak zase "vede boj" proti ztrátám, které způsobila tato hloupá politika.

Viz např. greenwashing v Kauflandu, kde vám vážený plátkový sýr zabalí místo do tenké fólie do papíru, což je jednoznačný KROK ZPĚT v obalové technologii.

Takže když slyším nebu čtu nějakého idiota - "bojovníka proti ztrátám potravin", vzpomenu se na unijní ZÁKAZ ZKRMOVÁNÍ zbytků jídla z restaurací a stravovacích provozů, protože prý všežravým prasatům "škodí", a musí se draze "ekologicky" likvidovat jako odpad...

Lidská hloupost kvete v každé době a v EK/EU je přítomna v zesílené míře díky systémovému odtržení bruselských byrokratů od reálného života.

tzv. "expirační doba" je u některých (zejména pevně balených!!!) potravin pouze komerční lhůta. Se skutečnou trvanlivostí, to v době, kdy jsou potraviny narvány všelijakými "éčky" vůbec nedává smysl.

např. krabicové mléko vám vydrží doma i půl roku. To stejné např. Lučina. Jogurty také několik měsíců, zavřené máslo a pod. Konzervy i mnoho let poté, kdy byste je měli vyhodit. Různé buchty v prášku totéž.

Jasně že čerstvý makovec nebo knedlík ne.

Zrovna vámi udávané mléko a máslo žádnými éčky narvané není.

Po staletí měly lidé v úctě potraviny, protože dobře věděli, že po době hojnosti může přijít doba hladu. Dnes bohužel povětšinou nejsou potraviny přednětem úcty a vážnosti, ale penězy vyjádřenou položkou. Tak jako se vyhodí nepotřebné krámy, tak se vyhodí do popelnice potraviny, které jsou sice stále poživatelné, ale zabírají místo v lednici.

"Po staletí měly lidé v úctě potraviny, protože dobře věděli...", že je ho MÁLO, a proto je DRAHÉ. Z toho taky jedině plynula ta "úcta a vážnost".