Jak ukázaly právě v minulých dnech (3. 11. 2009) zveřejněné výsledky, měla média a zejména pak zahraniční vysílačky svůj největší podíl na informovanosti českého i slovenského obyvatelstva. Potvrdilo to 86 % dotázaných při výzkumu, který zkraje podzimu letošního roku uskutečnili pracovníci Centra pro výzkum veřejného mínění (je součástí Sociologického ústavu Čs. akademie věd). Byl jsem pozván k prezentaci výsledků šetření velkého vzorku 1046 dotázaných od 15 let v českých zemích a rád se podělím o velmi zajímavé informace. Bez čísel a procent se to bohužel neobejde.

Zdroje informací. Jak už jsem uvedl, drtivá většina veřejnosti uvádí, že to, co se odehrávalo v období listopadu 1989 a v souvislosti se sametovou revolucí (toto označení je už dnes běžné i ve vědeckých kruzích, v literatuře a médiích), sledovala především z vysílání rozhlasu, televize a tisku. Dalšími zdroji informací byla umělecká díla, film a literatura za posledních dvacet let, potom také vyprávění očitých svědků, pamětníků a osobní zkušenosti. Dotázaní, jimž bylo 15 až 29 let, uvádějí nejčastěji také informovanost ze školy.

Proč došlo k sametové revoluci? Nejvíce občanů odpovídá, že předlistopadový totalitní komunistický režim se vyčerpal, zdiskreditoval, lidé měli dost onoho ovládání „stranou a vládou“, komunistické garnitury nejen na špičce moci, ale i v krajích, okresech, podnicích a různých institucích a místech se zprofanovaly. Normalizační vedení nemělo na to, aby se reformovalo či obrodilo, odsoudilo svou minulost a některé hanebnosti (tak odpovídá 41 % dotázaných), dalších 17 % uvádí touhu po svobodě a demokracii, odstranit totalitu, svobodně žít, podnikat, cestovat. Dalších 13 % si vzpomnělo na „rozpad východního bloku, ovládaného Sovětským svazem“, na Gorbačovovy reformy a co se odehrávalo v sousedních zemích. Teprve potom se uvádějí také ekonomické důvody, aktivita disentu, likvidace komunismu v Evropě a obnovení kapitalismu).

Šlo o revoluci nebo reformu komunistického systému? Celkem61 % dotázaných se domnívá, že cílem byla revoluční změna komunistického systému, naopak 28 % se přiklání k názoru, že šlo o jeho reformu – zbytek neví. Sametová revoluce byla pro dvě třetiny dotázaných celospolečenským hnutím, necelá třetina ji však považuje za důsledek činnosti disidentských skupin. Tak usuzují zejména příznivci dnešní Komunistické strany Čech a Moravy, sociální demokraté a důchodci.

Jednoznačně převládl názor, že sametová revoluce měla dominantně politický charakter (74 %), jen necelá pětina (18%) se domnívá, že cílem byly ekonomické změny.

Byl režim „poražen“ revolucí nebo se zhroutil sám? V naší české společnosti převažuje názor (53 %), že šlo o skutečnou revoluci, a necelé dvě pětiny dotázaných se přiklánějí k tomu, že komunistický režim se zhroutil sám. Sametovou revoluci vnímají většinou lidé jako celospolečenské hnutí, nešlo tedy o exkluzívní záležitost disidentských skupin. To potvrzují i odpovědi na další otázku Jakou měla změna režimu podporu? Většiny národa – zní rozhodující odpověď.

Jaká byla spravedlnost některých aktů polistopadového období? Dotazníky kladly tázaným otázky, které se týkaly zejména majetkových restitucí nebo lustračního zákona. Dvoutřetinová většina české veřejnosti považuje za spravedlivé restituce drobného rodinného majetku, zatímco necelá čtvrtina si myslí opak. Rovněž lustrační zákon byl podle poloviny oslovených spravedlivý. Vědí dobře, co byly tzv. „lustrační zákony“, jejichž efekt přinesl více dobrého jak v mezinárodním postavení naší země, tak v personální situaci ve státní správě, a samozřejmě pro podstatu samé demokracie. Pokud jde o jejich platnost, 34 % odpovídá, že by měly platit nadále a takřka stejný počet zastává názor, že byly sice nutné v době svého vzniku, ale v současné době již nejsou potřebné. Avšak pokud jde o restituce rozsáhlých majetků, tam jsou postoje téměř vyrovnané. Deregulaci cen vyjádřily svůj negativní postoj dvě pětiny dotázaných a kupónovou privatizaci považuje více než polovina (54 %) Čechů za nespravedlivou. Kritičtěji hodnotí tyto akty lidé starší 60 let.

Žije se nyní lépe než před listopadem 1989? Největší podíl českých občanů (45 %) zastává názor, že v dnešní době jsou poměry lepší. Další třetina má nevyhraněný postoj a zbytek neví nebo si myslí, že před listopadem 1989 byly poměry lepší(14 %). Jisté odlišnosti se týkají lidí, kteří se setkali s perzekucí v období dvaceti let minulého století. Lidé, jejichž blízcí příbuzní byli za normalizace postiženi komunistickým režimem, jsou přesvědčeni, že poměry jsou lepší dnes, než ti, kteří tuto zkušenost nezískali. Jsou to opět stoupenci dnešní komunistické strany, kteří vidí situaci opačně. Většinou však současní občané oceňují svobodný přístup k informacím, možnost cestovat, svobodně žít, podnikat, otevřeně říkat své názory, zlepšuje se jejich vztah ke kultuře, k životní úrovni, k soukromému životu a osobní pohodě. Záporné hodnocení se objevuje v sociální oblasti, jako je pracovní uplatnění, pocit sociální jistoty, ale i zabezpečení ve stáří.

Jak hodnotí lidé změny politického systému v zemi? Je zajímavé, že ani komunisté nejsou jednoznační v hodnocení minulého režimu, jen 12 % z nich považuje minulý režim za „velmi dobrý“. Nejkritičtější jsou lidé středního věku, lidé s vyšším vzděláním, u lidí mladších 30 let je vysoký podíl nerozhodných. Zatímco při podobném průzkumu v říjnu 1999 – tedy před 10 lety - bylo o přínosu politické změny režimu přesvědčeno 56 %, o deset let později se tento podíl zvýšil na 69 %. Z toho také vyplývá skutečnost, že 85 % Čechů nepovažuje obnovu komunistického režimu za pravděpodobnou, za posledních deset let se podíl těch, kteří si návrat komunistické vlády nepřejí, pohybuje kolem 80 %. Pouze 10 % dotázaných souhlasí s návratem ke komunismu anebo neví, jak odpovědět.

Kým jsem byl informován? Jsou to většinou mladí pracovníci Sociologického ústavu a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění, v jehož čele stojí Jiří Vinopal. Realizuje empirická šetření v další spolupráci s ostatními útvary ústavu, vydává časopis Naše společnost a v současné době realizuje kromě projektu, s jehož výsledky jsem právě čtenáře CzechFolks.com PLUS seznámil, a druhý projekt týká postavení Komunistické strany Čech a Moravy v politickém systému po roce 1989. Na otázky odpovídali Daniel Kunštát, Jan Červenka, Paulína Taberyová a Michal Veselský – vesměs diplomovaní politologové, vzdělaní v sociologii, ekonomii, demografii, v mediální problematice a veřejné politice. Mají před sebou mnoho dalších nových úkolů, které se týkají sledování vývoje postojů české veřejnosti. Kéž by se stejnou odpovědností k jejich výsledkům přistupovali také političtí představitelé země, naši zákonodárci, pedagogové a vůbec celá naše veřejnost.