Když si prostý soukromník Gerhard Schröder vyjede na dovolenou do Moskvy a udělá to v době, kdy je Rusko se západem ve stavu studené války, je celkem jasné, že se něco děje. Když se tam soukromník Gerhard Schröder setká s Vladimirem Putinem, který není prostým soukromníkem už víc než dvacet let a jestli neumře, tak soukromníkem ještě dlouho nebude, je jasné, že se něco peče.
V rozhovoru, který Schröder poskytl po návratu, se našla spousta verbální makulatury o chybě Ruska, o diplomatickém řešení konfliktu na Ukrajině... Ale jako šídlo z pytle nakonec vylezlo to podstatné - Nord Stream 2.
Inu, není divu. Ve vzduchu tu poletuje nějakých deset miliard EUR, které může „kulaté razítko“ na straně Spolkové republiky rázem vyvést z kolonky „zmařené investice“.
A nejsou to jen ruské investice, které jsou v Nord Stream 2 momentálně zmrazeny. Západ se na financování podílel z padesáti procent a v nejedné bance z toho dnes musí mít chmury na čele.
Tanec, který dnes vidíme tančit kolem plynovodu Nord Stream 1, je jistě politická hra Ruska se západní Evropou obecně a s Německem zvlášť. Snižování průtoku plynu je s blížící se zimou mocná zbraň. Odmítání Ruska převzít opravenou kompresorovou turbínu s odkazem na protiruské sankce svědčí o smyslu ruského vedení pro absurdní humor.
Nicméně jak nám Gerhard Schröder sdělil, vše by vyřešilo uvedení Nord Stream 2 do provozu.
Ono je technicky opravdu vše připraveno a čeká se jen na to „razítko“.
Nemysleme si, že věc prostě zapadne. Německo je slabým článkem protiruských sankcí. Na zimu potřebuje plyn a jeho banky potřebují neodepsat pět miliard euro do ztrát. A banky umí zatlačit na ta správná místa - ovšem tiše a diskrétně.
Skoro bych řekl, že v zimě plyn bude. Bude i pro nás. Někteří z nás zanadávají na zrádnost Německa, jiní pouvažují nad tradiční přitažlivostí ve vztazích obou zemí, většině to bude vlastně jedno, jen budeme všichni rádi, že je to v teple obýváku.
Rozhořčení Varšavy se v Berlíně naučili ignorovat už kdysi a v Bruselu už dávno vědí, že co je dobré pro Berlín, je dobré i pro Brusel. Tak, snad jen v Paříži uroní nostalgickou slzu, ale spíš ne, neb v Paříži vědí, že pro Paříž je dobré to, do čeho se jim Berlín nemíchá.
Ne, Ukrajina tím nic neztratí, stejně jako by nic nezískala našim mrznutím.
Ten, kdo prohraje, bude jednota západu obecně a prestiž Evropské unie zvlášť.