„Od sedmé třídy jsme chodili na přípravu na BIŘMOVÁNÍ. Moje BIŘMOVÁNÍ se konalo v roce 1970 …Já jsem byla pouze BIŘMOVÁNA; někteří moji spolužáci slavili jak BIŘMOVÁNÍ, tak také takzvaný Jugendweihe – státní ceremoniál, který oslavoval vstup do společnosti,“ čteme v české verzi autobiografie Angely Merkelové (Merkelová, A.: Svoboda. Paměti 1954-2021. Nakladatelství Práh s.r.o. Praha 2024, s. 39-40, zvýrazňujeme).

Aby mohla být Angela BIŘMOVÁNA, musela by ale nejprve ze zemské luterské církve, kde byl její otec farářem, přestoupit do církve katolické! Realizovala snad takovou mladickou vzpouru vůči tatínkovi? Nikoli.

Jakýpak obřad tedy mladistvá Angela (pozdější německá kancléřka) absolvovala? KONFIRMACI. Rozdíl mezi BIŘMOVÁNÍM a KONFIRMACÍ lze dohledat i na české Wikipedii. Zjednodušeně vyjádřeno: BIŘMOVÁNÍ řadí křesťanské denominace, které je praktikují, mezi tzv. svátosti.

Používat termín BIŘMOVÁNÍ jako zastřešující, obecný termín pro oba typy obřadu (protestantskou KONFIRMACI i katolické BIŘMOVÁNÍ) v žádném případě nelze. Jak při telefonické konzultaci laskavě dohledala v Liturgickém slovníku Mgr. Eva Pospíšilová z jazykové poradny, reformátoři celý tradiční koncept BIŘMOVÁNÍ zavrhovali, neboť podle nich oslabuje sílu a působnost křtu.

Dané terminologické pochybení – použití specificky katolického termínu BIŘMOVÁNÍ pro protestantský typ obřadu – se v první části knihy (končící na straně 98) vícenásobně opakuje. Jeden další příklad za všechny:

„Otce samotného nechali pokřtít ještě jako katolíka, ale v roce 1940 byl BIŘMOVANÝ v evangelické církvi.“ (Merkelová: Svoboda, s. 20, zvýrazňujeme).

Tolik ke zjevnému selhání u jednoho termínu. U pár dalších podezřele se jevících pasáží bychom před případným upřesněním museli nahlédnout do originální německé verze (tou momentálně nedisponujeme).

Jisté je, že u české verze knihy nikdo kompetentně nezrevidoval konfesijní terminologii. (Jakého oboru se týkala „odborná revize“ hrdě uvedená v tiráži, není upřesněno.) V tuzemských knihopodnikatelských kruzích ostatně nic neobvyklého. U vlastního životopisu farářské dcerky ovšem docela odvaz …

Má uvedený lapsus potenciál Angelu Merkelovou poškodit? Ano, má. Může nahrávat – i v Česku porůznu vznášeným – výtkám ohledně jejího údajného odrodilství: že se sice jako kancléřka ráda příležitostně ukazovala na celoněmeckém evangelickém tzv. Kirchentagu (vícedenním celocírkevním sejití), vnitřně se však rodné církvi vzdálila. (“A vidíte, bratři a sestry, nedokázala či nechtěla si ani pohlídat přesné základní výrazivo ve vlastním životopise.“ Atd., apod.)

Americký spisovatel Jonathan Franzen před časem kvůli jediné – nadto hodně diskutabilní – „vadě“ (nesouhlasil s korektorskými opravami u počátečních malých a velkých písmen u některých slov) nechal celý hotový náklad svého románu stáhnout z trhu a nahradit – na náklady vydavatele – verzí původní. Vydavatel se tehdy „prohnul“. Dupne si podobně německá exkancléřka na nasmlouvaného českého vydavatele?