Poslanci ODS v čele s Jozefem Kochanem hodlají iniciovat zrušení tzv. zdravotnických komor, ale uvažují i o zrušení ostatních komor zaštiťujících tzv. svobodná povolání, mimo jiné např. advokátů, notářů, exekutorů a dalších. Ještě ani nebyly učiněny řádné legislativně přípravné kroky a už je kolem toho, jak bylo ovšem možno očekávat, velké mediální rojení. Nechal se slyšet tajemník České advokátní komory Krym, který prohlásil, že budou (rozuměj on a další z ČAK) trvat na povinném členství.

Je soukromou záležitostí Krymovou, na čem on a jeho okolí trvat, ale já prohlašuji, že úvaha o zrušení všech profesních komor založených na povinném členství je jedním z nejlepších nápadů, který v posledních letech politiky napadl. Povinné členství je naprostým anachronismem, evropskou specialitiou a pozůstatkem cechovního uzavřeného uspořádání profesí vytlačujících konkurenci. Tvrdí-li Krym, že ČAK hraje nezastupitelnou roli v ochraně spotřebitele, pak je to klasické klišé, které jako bych slyšel z úst členů vedení všech komor, jež ze zákona v ČR vznikly nebo se transformovaly z předplyšových institucí. ČAK nezajišťuje spotřebiteli nic zásadního, co by mělo vliv na kvalitu výkonu služeb advokáta. Jsou advokáti proslulí či neznámí, špičkoví, dobří, průměrní a také vyloženě špatní a s tím ČAK nic nedělá a taky dělat ani nemohla. Těch pár kárných řízení, které proběhly, na tomto závěru nic nemění. Je to jako s obchodem: buď tam chodíte, protože mají dobré zboží, vlídné zacházení a "něco navíc", co jinde nemají, anebo tam přestanete chodit, pokud se se zlou potážete. Ten zážitek ze zklamání a jeho případné právní důsledky, ten si zákazník (klient) prožije a bohužel jen z něho se poučí. Tak je to v každém obchodu a v každé službě. "Výhodou" takové chyby je, že jen pitomec ji znovu opakuje. Rozumný spotřebitel se poučí a už tam znovu nejde a pokud mu vznikne právo na náhradu případné škody, tak se jí domůže standardní cestou. Komora (jakákoli) mu nebude k ničemu. Nejhorším trestem pak pro špatného advokáta atd. je postupně ubývající klientela a nepříjemný odér kolem jeho jména, který jej nakonec vyřadí z konkurence. Žádná komora nezabrání profesně špatným členům v šíření špatného jména té které profese, ČAK nevyjímaje. Řeči o nezastupitelné roli nejsou nic jiného než hájení teplých míst v komorách.

U tzv. svobodných povolání je zásadní, aby k nim měl přístup každý, kdo dosáhl předepsaného vzdělání a dobu praxe kdekoli v oboru, kde povolání skutečně vykonával. Zkoušky jsou jen administrativní hra negarantující vůbec nic, protože tam může z momentální nervozity selhat kdokoli, kdo trpí trémou, a dílem různých okolností projít kdokoli. Jako bychom to neznali. Jak nezastupitelná role např. ČAK je, dokazuje současný stav, kdy běžné právní služby poskytují jak notáři, tak už i exekutoři a dokonce v dosti širokém rozsahu i daňoví poradci. Jako advokát vidím ČAK jako zbytnělou entitu na výběr vysokých příspěvků, vydávání drahých tiskovin v době internetu, cestování po různých konferencích a zaměstnávání pěkného řádku lidí s působením všech Parkinsonových zákonů. Jsem názoru, že postačí, aby každý, kdo chce vykonávat svobodné povolání, byl povinen vedle kvalifikace a praxe v oboru doložit uzavření pojistné smlouvy s kteroukoli renomovanou pojišťovnou na odpovědnost za škodu způsobenou chybným výkonem povolání a o ostatní se postará každodenní praxe. Komory se časem zaměřují jen na vlastní zapouzdření a bránění svobodné soutěži, přičemž spotřebitel je jednoznačně mimo zorné pole. To není žádný fakt, to se skutečně stalo. A já dobře vím, že v advokacii můj názor ani náhodou není ojedinělý; ostatně mizerný zájem členů o dění v ČAK se projevuje na špatné účasti na sněmech. Toho si možná v ČAK nestačili zavaleni prací všimnout.

Nebo má snad někdo dojem, že při existenci ČLK se u lékaře cítí bezpečněji a nemá strach anebo při existenci ČAK má zajištěno, že nenarazí na mizerného advokáta? A takhle my tady žijeme.