Farma Čapí hnízdo neměla nárok na získání téměř padesátimilionové dotace z evropských fondů. Vyplývá to z pár vět, které se rozhodlo zveřejnit ministerstvo financí z několikastránkové zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům, známého pod zkratkou OLAF.

Proč zmiňovaná farma peníze z Bruselu nedostane, o tom se lze pouze dohadovat. Detaily nejsou zatím oficiálně známy. Z logiky vyplývá, že žadatelé nesplnili podmínky. Z téže logiky vyplývá, že projekt tudíž vůbec neměl být zařazen do příslušného dotačního programu a měl si zajistit financování jiným způsobem.

Přesto v létě roku 2008 bylo českými úředníky rozhodnuto o tom, že má na desítky milionů korun z evropských fondů nárok. Podobný verdikt nemohl padnout bez toho, aby byly formálně splněny všechny podmínky. Kdyby tomu tak nebylo, musely by to následné kontroly odhalit a příslušní úředníci by své počínání museli vysvětlovat policii.

Proč se tedy po několika letech dospělo k tomu, že projekt nesplňuje dotační podmínky? Dá se odhadnout, že se nyní zjistilo, že Farma Čapí hnízdo ve skutečnosti nebyla malým nebo středním podnikem. Musí existovat důkazy, že v době žádosti o dotaci byla nějakým způsobem úzce spjata s holdingem Agrofert. Vzhledem k anonymním akciím nešlo ověřit, kdo je skutečně drží.

Čeští úředníci, kteří o tom rozhodovali, tak mohli jednat v dobré víře a mohli být oklamáni. Kdyby tomu tak nebylo, muselo by se jich týkat trestní stíhání. Policie se však zaměřila výhradně na lidi, o kterých je přesvědčena, že se na účelové přeměně Farmy Čapí hnízdo v malý podnik podílely.

Vzhledem k tomu, že práce vyšetřovatelů dospěla do stadia obvinění, musí být jejich konstrukce podpořena relevantními důkazy. I když to ještě neznamená, že je stejně bude hodnotit nezávislý soud. Pochopitelně pokud k němu vůbec dojde.

Přesto je zajímavé zjistit, jakými fakty argumentují ti, kteří zprávu OLAFu vytvořili a nesplnění dotačních podmínek zjistili. Zda se opírají i o jiné důkazy, než jaké shromáždili tuzemští vyšetřovatelé.

Dalo by se to objasnit po prostudování příslušné zprávy. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová zatím svým vystupováním vyvolávají dojem, že na zveřejnění kompletního obsahu zprávy OLAFu nemají zájem. Pokud se hodlá Andrej Babiš hodnověrně hájit, měl by přispívat k tomu, aby se na veřejnost dostalo maximální množství informací.

K nim by zmiňovaný dokument měl patřit. Kdyby byl vypracován skutečně účelově a byly tam zásadní manipulace, jak tvrdí Andrej Babiš, byl by už dávno zveřejněn v rozsahu, který příslušná legislativa umožňuje, a byl by argumenty rozcupován. Takto dál zůstává prostor pro spekulace o tom, proč je zpráva OLAFu střežena pomalu úzkostlivěji než české korunovační klenoty.