Pořad 168 hodin přinesl některé podrobnosti ohledně zdravotního stavu pána, který před několika lety v opilosti sejmul autem mladou ženu a poté utíkal Policii ČR.

Paměť slábne, vrstvy nových událostí překrývají ty staré. Novodobý „šlechtic“ naboural jiné auto, řidička jej na další křižovatce dojela a chtěla nehodu vyřešit. Což neměla dělat, protože pan Janoušek neuznal za vhodné ani vystoupit a zcela ve smyslu svého konání ji porazil tak, že má trvalé následky. Poté utíkal před Policií ČR, aby posléze v přímém přenosu artikuloval způsobem, který známe z našich putyk a hospod. Bylo mu umožněno telefonovat (manželka jej nabádala, aby za nic na světě nic neříkal). Nato jej policie nechala odjet jiným vozem pryč. Posléze se kvůli rekonstrukci zastavila na půl dne doprava v rušné pražské čtvrti.

Kdokoli jiný by za podobný čin nafasoval z fleku několik roků, žádný vyšetřovatel by nezatěžoval své spoluobčany blokádou několika silnic. Nicméně co jest dovoleno bohovi, není dovoleno volovi. Protože jen vůl by si odkroutil celý trest a nejspíše by ve studu mlčel k tomu, co provedl.

Pan Janoušek prodělal blíže nespecifikovanou operaci mozku, při níž mu byla místo části lebky naložena plastová destička. Údajně trpí epileptickými záchvaty, které jej spolu s popsaným implantátem ohrožují na životě. Toto by mělo být důvodem, proč by neměl dokončit svůj trest. Dobrozdání podepsalo dle včerejší reportáže 8 lékařů Fakultní nemocnice Olomouc.

Znalecký posudek je vážná věc. Může obžalovaného poslat do vězení či naopak jej z hrozby trestu dostat na svobodu. Protože soudce není lékař a ve svém rozhodování potřebuje rozbor celé věci příslušným specialistou, bývá znalecký posudek klíčovým dokumentem. Každý chápe, že odpovědnost znalce je v takovém případě vysoká a není de facto vyšší karty, s níž lze plesknout o soudcovu stolici. V každém posudku klade soudce (či státní zástupce nebo obhajoba) znalci otázky, na které je nutné zcela jasné odpovědět.

U pana Janouška se znalecký posudek týkal především toho, jestli může dokončit svůj nepodmíněný trest. Znalci nedoporučili jeho pokračování a to v důsledku možného záchvatu s následkem poškození zdraví či přímo ohrožením života, neboť dle jejich mínění pobyt v cele nezaručuje dostatečnou odbornou péči v případě akutního stavu. Musí u něj být stále přítomna další osoba.

Pan Janoušek svůj vážný zdravotní stav, kdy mu jde o život, deklaruje tím, že ve vedrech jezdí na kole po našem venkově a žije bohatým společenským životem. Vrchní soud v Praze jej nechal po nějakou dobu sledovat, aby se měl o co opřít při svém dalším rozhodnutí o pokračování či přerušení trestu. Argumentace, že je více ohrožen pobytem v zařízení, kde je jistojistě chládek (hezký dvojsmysl), kde je přítomna stálá lékařská služba, je směšná, trapná a dokonce nebezpečná.

Je to totiž vážná zpráva pro občany. Osm odborníků - znalců v různých oborech vydalo zprávu, která je v přímém rozporu s realitou. Každý medik ví, že pokud má někdo epileptické záchvaty, je pro něj vysoce rizikové provádět jakoukoli namáhavou činnost, nota bene v přímém slunečním svitu. Buď je celá zpráva obyčejný profesní zmetek nebo má pan Janoušek z pekla štěstí, že jen dílem náhody při svém cestování na kole ve vedru osamocen nezemřel. Navíc - jak plyne z reportáže - tito odborníci nepovažovali za nutné pana Janouška osobně vyšetřit a celou zprávu provedli jen na podkladě zpráv z jiných pracovišť. V podobných případech a u tak známé kauzy by to měla podmínka sine qua non.

Ta vážná zpráva pro občany zní. Můžete se dostat do maléru a budu o vás rozhodovat znalci. A výsledek tohoto posudku nemusí odpovídat realitě.

Nebo výsledek posudku o bytí a nebytí závisí na něčem docela ale úplně docela jiném?

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora