Květnová novela zákona o veřejných zakázkách narazila na Věci veřejné. Poslanci na nátlak nejmenší koaliční strany schválili v prvním čtení změnu novely, která opět umožňuje účast ve výběrových řízeních i firmám s akciemi na majitele. Tímto krokem zřejmě dojde ke zrušení jediného, byť velice umírněného protikorupčního opatření, které zatím Nečasova vláda prosadila. Proti úpravě normy vystupovaly ČSSD a KSČM.

„Nejde o nic jiného než o nápravu legislativní chyby," prohlásila v rozpravě poslankyně Věcí veřejných Karolína Peake. Květnová novela zahrnovala povinnost firem předkládat seznamy svých společníků. V případě akciových společností pak smělo jít jen o firmy s akciemi na jméno, jež by musely předkládat aktuální seznam svých akcionářů. Mělo to přivodit průhlednější zadávání zakázek. Věci veřejné však soudí, že takto postavený zákon je v rozporu s evropským právem. Peake vyvozuje, že vyloučit předem firmy s akciemi na majitele by v nezměněné podobě vedlo k omezení soutěže. Tím by Česku hrozily sankce z EU a současně soudní pře s odmítnutými uchazeči o státní peníze. Věci veřejné proto žádaly o zkrácení legislativního procesu tak, aby mohl být opravený zákon přijat již v prvním čtení minulý týden. I přes protesty opozice pak nakonec novela prošla do druhého čtení. Poslanci navíc zkrátili lhůtu na její projednání na 30 dní. I přesto však bude zákon v původním znění dle ministerstva pro místní rozvoj platit nejméně dva měsíce, čímž akciové společnosti s akciemi na majitele, mimo jiné ČEZ, Komerční banku nebo Českou spořitelnu, odřízne od přístupu k veřejným zakázkám.

Podle právníků zadavatelům veřejných zakázek hrozí od 15. září, kdy květnová novela nabývá účinnosti, zajímavé dilema. Buď mohou situaci posoudit jako nesoulad s evropským právem a ignorovat požadavek českého zákona, nebo postupovat v souladu s novelou a uchazeče vyloučit z řízení. V tom případě však uchazeči skoro jistě u soudu dosáhnou zrušení soutěže. Přitom celý humbuk kolem nesmyslné podmínky vylučující majitele akcií na jméno je v podstatě zbytečný, neboť její protikorupční potenciál je téměř nulový. Jak zákon snadno obejít bylo jasné ještě předtím, než se vůbec prodral Sněmovnou. „Ze zmiňované novely zákona o veřejných zakázkách nevyplývá, že akciová společnost, která se o veřejnou zakázku uchází, nemůže být vlastněna jinou akciovou společností s akciemi na majitele. Dá se tak předpokládat, že dojde k zakládání společností s akciemi na jméno, které budou dceřinými společnostmi firmy s akciemi na majitele,“ komentuje situaci Petra Janáková ze společnosti Smart Companies. Týdeník EURO už na tuto variantu snadného obcházení zákona několikrát upozornil.

„Úmysl vlády zprůhlednit veřejné zakázky je určitě pozitivní. Z květnové novely však lze vyvodit, že se výběrového řízení může zúčastnit akciová společnost s akciemi na jméno mateřské společnosti, která má akcie na majitele. Bude tak patrně otázkou praxe, zda jako řešení této situace zvolí firmy možnost vstupu do výběrového řízení prostřednictvím dceřiné společnosti s akciemi na jméno, nebo zda změní formu svých akcií,“ dodala Janáková. Přičemž ke změně je nic nenutí, a to ani kdyby akcie na majitele zmizely z českého právního řádu, o čemž už se také diskutovalo. Stále totiž existuje zhruba padesát zemí, které mají ve svém právu ukotveny akcie na majitele. Jejich případná diskriminace by byla v rozporu s evropským právem. Dále, jak upozornila Janáková, není problém v kterémkoliv daňovém ráji založit společnost zcela anonymní s akciemi na majitele, která bude vlastnit dceru s akciemi na jméno. I pokud by se evropské právo pohnulo a akcie na majitele byly zrušeny, je snadno možné zakrýt skutečného majitele i ve firmě s akciemi na jméno. Stačí zamířit do daňového ráje a do čela firmy posadit právníka coby správce.

Týdeník EURO 37/2010