Nový zákoník práce přinese především obrovské problémy řadovým zaměstnancům i zaměstnavatelům. Dohromady bude nutné záhy novelizovat přes osmdesát ustanovení a každým dnem přibývají další. Za nejbolestivější považuji fakt, že vypadl nárok na státní vyrovnávací příspěvek, je-li nastávající maminka či matka malého dítěte přeřazena na lehčí práci v souvislosti s jejím stavem. Příspěvek by měl platit zaměstnavatel, ale jednoznačně to ze zákoníku nevyplývá.

Další zásadní problém představují ústavní pochybnosti o některých ustanoveních nového zákoníku a neschválení některých zákonů, např. antidiskriminačního zákona, s nimiž se od 1. 1. 2007 počítalo. Rád bych upozornil i na neprovázanost nové úpravy pracovněprávních vztahů s jinými novými zákony i neúplnou úpravu přechodných ustanovení zákoníku. Zákoník práce může při doslovné aplikaci způsobit i kolaps některých dopravních odvětví, ale i části nemocnic a zejména lékařské záchranné služby. Od 1. 1. 2007 se totiž bude odměňování zaměstnanců ve veřejných zdravotnických zařízeních řídit ustanoveními nového zákoníku. Aby se vyšlo liteře zákona vstříc, bylo by nutné zaměstnat další lékaře, které však na trhu práce nenajdete, a proto tedy bude zákoník ve zdravotnictví obcházen prostřednictvím různých fíglů. Jeho striktní dodržování bude znamenat i sedm miliard korun navíc z veřejných rozpočtů, k čemuž je nutné přičíst i náklady zaměstnavatelů.

LN, 4.1.2007