A je to tu zase. „Naše děti,“ které „už bila“ policie na CzechTeku 2005, se zase chtějí bavit. A zase přitom kašlou na všechny ostatní. Na maminky, které v noci chodí ke svým dětem a jsou vděčné za každou vteřinu spánku, na staré a nemocné, na ty, kdo jsou tak neprogresivní, že přes den pracují a v noci chtějí – jak podivínské! – spát a nabrat na další den síly, i na zvířata v lesích a přilehlých obcích, která jsou jinak nedotknutelná.

Daně jsou bezdůvodným obohacením státu

Dle zákona č. 283/1991 Sb. policie „spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení.“ Ano, za tuto službu občané – daňoví poplatníci platí vládě daně. Nikoli za ujišťování, že „policie je v pohotovosti“, „policie situaci monitoruje“, nebo že „organizátor s policií spolupracuje“ (ovšem je otázkou jak, když jsme zároveň informováni, že sound-systémy každou noc porušovaly vyhlášku o nočním klidu).

Když byla před lety jistá techno-osoba otázána televizním reportérem, zda jí nevadí, že místní lidé nemohou spát, odpověděla zjevně pobaveně: „Tak ať se odstěhujou!“

Od té doby se udělal pokrok. Nyní organizátor akce po několika dnech a nocích dunění a řevu oznámí, že v neděli dopoledne akci ukončí. Jak velkorysé! Možná by si zasloužil pár obdivných reportáží v televizi, Jarek Nohavica by mu mohl složit oslavný hymnus, snad i nějaká celonárodní sbírka na podporu technařské ohleduplnosti by se hodila…?

Ne. Práva technosobců dělat bordel nesmí podle známého pravidla o svobodě porušit práva těch ostatních na klid. Jestliže stát prostřednictvím zjevně vylekané a bázlivé policie nezajistí občanům noční klid, na který mají morální i kodifikované právo, nemá vláda právo na naše daně. Nezajišťuje totiž službu, na kterou si naše peníze bere. Převedeno do mluvy občanského práva: nevrátí-li vláda postiženýn občanům přilehlých obcí část daní, jde de facto o bezdůvodné obohacení. Bohužel, na daňové otázky lze jen těžko aplikovat logické právní vztahy, které známe ze soukromé sféry.

Oprávněně si stěžujeme na špatnou vymahatelnost práva. Můžeme se tomu ale divit, když všem věkovým skupinám ukazujeme, že zákon nic neznamená? Když bude zfetovaný jednotlivec rušit noční klid, policie proti němu pravděpodobně zasáhne. Když bude ale to samé dělat s tisíci podobnými sobci několik dní a nocí po sobě, je z toho politicky citlivá otázka.

Právo na techno neexistuje

Stále se nám nenápadně vnucuje pohled, že když někde technoparty zakážeme, máme povinnost nabídnout technosobcům alternativní místo. To je nesmysl. Narušovat ostatním právo na klid nesmí prostě nikdo, nikde, nikdy – aspoň, dokud budou platit současná zákonná civilizační pravidla. Každý si může hudbu pouštět do sluchátek nebo se bavit na koncertě nepřesahujícím několik hodin. Je na čase opravit revoluční myšlení, dle kterého každý má právo na takovou zábavu, která se mu líbí. Pedofil nemůže za své sexuální preference. Ale také ho pošleme do patřičných míst, pokud se nás zeptá: „Když se tedy nemohu pobavit s vaším dítětem, tak s kterým?“ S žádným, deviantní spoluobčane! Máš pech, můžeš mít náš soucit. Ale nemáš právo pošlapat pro ukojení svých choutek práva nás ostatních.

Až budeme mít místo zbabělců ve vládě státníky, jako byl kalifornský guvernér Reagan, který se nezdráhal proti agresivní mládeži v šedesátých letech povolat Národní gardu a obnovit pořádek, budeme snad moci pochopit, k čemu platit daně. Jestli nám ale nějaký státník bude ještě dopřán, je otázkou. Z rozcápené, nevychované generace jich asi moc nevyroste.

Euportal.cz