Vláda v rámci šíření všeobecného blaha vydala nařízení, kdy od příštího roku bude platit hostinský za kouření ve svém podniku 50 000 Kč a občan 5000 Kč . Co bude následovat?

Nejsem kuřák cigaret, tento zvyk jsem opustil před 25 lety. Kuřáci mi však zásadně nevadí, pokud mi nefoukají svůj dým do obličeje, většina solidních podniků má natolik dobré odvětrávání, že kuřáka u vedlejšího stolu necítím. Už dnes existuje množství restaurací, v nichž jsou odděleni kuřáci od nekuřáků a oběma skupinám ta druhá nevadí.

Čas od času si vyrazím s přáteli do nějaké dobré restaurace, kde po dobrém jídle přijde spolu s kávou na řadu kvalitní doutník. Považuji tento zvyk za jakýsi kulturní projev, součást jisté osobní pohody a spokojenosti (pro neznalé - doutník se prostě nedá kouřit v chůzi, v autě apod.). Doutník si rovněž nezapálíte v okamžiku stresu (na rozdíl od cigarety). Dýmka i doutník jsou projevem jistého klidu, okamžiku zastavení a vychutnávání si života.

Naše socialistická vláda však ví mnohem lépe, jak mi osobní blaho rozšířit. Bude mi nejprve zakazovat kouření všude na veřejnosti, posléze se obávám, že budu sledován třeba i na své zahradě a poté po nahlášení obecním drábem předveden či předvolán na obecní úřad ke složení výše uvedené pokuty. Můj život občasného kuřáka doutníku bude regulován Velkým bratrem, jenž ví mnohem lépe než já, co je pro mne dobré.

V další fázi nastoupí nepochybně kampaň za zákaz požívání alkoholu. Opět - nejsem alkoholik, občas si dám sklenku dobrého červeného vína, a to výlučně ve fázi dne, kdy již nemusím nic řešit, řídit auto či se stresovat. Stejně jako u tabáku mi bude objasněno, že můj život je vlastně kontaminován zlozvyky, které mi jej ničí a devastují.

Po obou zákazech - tabáku a alkoholu - bude můj život mnohem radostnější, budu mnohem více přijímat novinky, které mi zákonem nařídí moudrý vladař. Budu jistojistě lépe pracovat a tím odvádět vyšší daně ze zisku, které budou rozumně použity na účely, o nichž nemusím nic vědět. Posléze si moudrý vladař opět najde něco, co mne odvádí od pracovního úsilí.

Existuje stará anekdota, kdy pacient říká lékaři: „Pane doktore, jsem nekuřák, abstinent a impotent. A teď jsem zvědav, co mi zakážete.“

Také se začínáte bát?

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora