Pokud člověk spáchal dopravní přestupek za volantem automobilu a nebyl přichycen rovnou při činu, mohl se vymluvit na osobu blízkou. To v případě, že byl jako majitel příslušného vozidla předvolán řešit přestupek. Stačilo použít kouzelnou formulku o tom, že sice ví, kdo automobil řídil, ale vzhledem k tomu, že šlo o osobu blízkou, využije práva ji neoznačit. Řešení přestupku tím skončilo odložením.

Pochopitelně za podmínky, že na fotografii nešlo jasně prokázat, že majitel vozidla lže, protože za volantem seděl právě on. Někteří jednotlivci i přes nápadnou podobu trvají na tom, že je to osoba blízká, a pak už záleží na chuti daného úředníka či policisty pustit se do vleklého sporu, který by na základě znaleckých posudků prokázal, kdo má pravdu. Jindy je zase naprosto zřejmé, že předvolaný majitel automobilu skutečně neřídil.

Často je identifikace snížená a tím pádem šance na odhalení skutečného viníka velmi nízká. Stačí pozorovat množství vozidel, která se po silnicích řítí nepovolenou rychlostí a při tom mají spuštěnu clonu na místě řidiče. Ta je však nemá chránit před dotěrnými slunečními paprsky, protože na obloze není po sluníčku ani stopy. Jiní zase i za zamračeného počasí mají na očích sluneční brýle. Jejich motivace je většinou jednoznačná, ztížit na snímku z radaru či kamery identifikaci toho, kdo skutečně seděl za volantem.

Proto se řadu měsíců připravovala změna příslušného zákona, která by výmluvám na osobu blízkou zabránila. Pokud po sněmovně projde novela Senátem a podepíše ji prezident, měla by skončit tato možnost, jak se vyhnout potrestání. Alespoň to tvrdí politici. Argumentují přitom novou úpravou. Podle ní bude moci dostat pokutu i člověk, který vozidlo vlastnil a tvrdí, že ho v době spáchání přestupku neřídil. Odmítne-li prozradit, kdo za volantem seděl s výmluvou na osobu blízkou, dostane pokutu on. Jako provozovatel automobilu má prý zajistit, aby ten, komu vůz půjčil, dodržoval předpisy. Označí-li viníka, pochopitelně potrestán nebude.

Vzhledem k tomu, že kamery a radary zachycují porušování pravidel silničního provozu v závažných případech, výmluvy na osobu blízkou i se změnou zákona podle všeho neskončí. Ve hře je totiž kromě peněz i přidělování trestných bodů. A ty člověk, u kterého se neprokáže, že v danou dobu řídil, obdržet nemůže. A protože za 12 bodů následuje ztráta řidičského průkazu, bude řada lidí raději volit pokutu než pravdu. Tvrdit proto, že výmluva na osobu blízkou úplně končí, není přesné. Jednoznačně by o tom šlo hovořit v momentu, kdy by hříšníci byli potrestáni hned v momentu, kdy přestupek spáchali. To se jen těžko mohou vymluvit, že za volantem seděl někdo jiný.

Notoričtí porušovatelé dopravních předpisů si jinak dokáží poradit i se záludnějšími nástrahami, než je omezení výmluvy na osobu blízkou. Navíc čeští řidiči jsou často bezohlední a agresivní. Celá řada účastníků silničního provozu má osobní a bohužel negativní zkušenosti. V médiích se probírají případy pirátů, kteří vytlačují jiné automobily z vozovky nebo před nimi schválně prudce brzdí, jen proto, že jim prý překážely v rychlé a většinou předpisy porušující jízdě. Právě zavedení bodového systému mělo donutit piráty silnic, aby změnili své chování. I když podle dostupných statistik částečně došlo k poklesu závažných dopravních nehod a tím i ke snížení úmrtnosti, přesto agresivity na tuzemských silnicích nijak výrazně neubylo.

Mohou za to nejrůznější okolnosti. Řeč může být například o korupci. Průběh řízení na příslušném úřadě, kde by měl být řidič postižen ztrátou bodů a hlavně řidičského průkazu, může být penězi nebo známostmi usměrňován tak, aby řidič vyvázl bez postihu. Zkrátka nad některými jednotlivci nevisí reálná hrozba toho, že by se nemohli na delší dobu posadit za volant. Proto předpisy vytrvale ignorují a omezení výmluvy na osobu blízkou na tom příliš nezmění.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6