Škodí České republice, škodí nám všem
Ani jsem netušil, kolik bouře vyvolá můj názor, že vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), vydávané od roku 1996 do roku 2007, obsahují nezákonné ustanovení o duplicitních zápisech vlastnictví. Původně to bylo ve vyhlášce v roce 1996 v ustanovení § 37 odstavci třetím, nyní jej nalezneme ve vyhlášce z roku 2007 v ustanovení § 45, také v odstavci třetím. Oponentní tvrzení proti mému odhalení se na mne sesypala ze všech stran. Navíc za některá se přimlouvá i odborná právní veřejnost, a to přesto, že uvedené paragrafy mohou kdykoli a navíc nadlouho zbavit vlastníka nemovitosti práva disponovat svým majetkem a nerušeně jej užívat. Konání v západní Evropě zcela nevídané a naprosto nemožné. Probereme si tzv. důkazy v údajnou oprávněnost sporného ustanovení vyhlášek vydaných ČÚZK.
Poprvé mi tvrdí pracovníci ČÚZK, že vyhláška z roku 1996 a její ustanovení o duplicitním zápisu vlastnictví má oporu v zákoně o pozemkových úpravách z roku 2002, kde se v jednom paragrafu hovoří o duplicitách a jejich zápisech v katastru nemovitostí. Umím si představit, s jakou rychlostí by student práv vyletěl ze zkoušky, kdyby tvrdil, že lze přímou retroaktivitou dovozovat zákonnost vyhlášky zákonem vydaným o šest let později.
Podruhé mi tvrdí pracovníci ČÚZK, že ale ta poslední vyhláška je z roku 2007, takže ta je údajně zákonná. Jenomže Ústavní soud tvrdošíjně trvá na svých opakovaných nálezech, že zmocnění k vydání vyhlášky musí být v zákoně výslovně uvedeno. A to ve zde uváděném zákoně z roku 2002 samozřejmě není, protože zákon byl určen pro zcela jiný úřad, a to Pozemkový úřad.
Potřetí mi pracovníci ČÚZK argumentují, že duplicitní zápis vlastnictví je jen signalizační a že jde o zvláštní zápis prováděný záznamem.Ale zákon stanovuje, že záznamem se zapisují věcná práva a navíc je taxativně vymezuje. Špičkový odborník, soudce nejvyššího soudu, doktor Vrcha[1], pak správně připomíná, že "duplicitní vlastnictví" je nereglementovatelný institut. Přeloženo z právního jazyka do češtiny to znamená, že takový institut Občanský zákoník vůbec nezná, tedy že se nejedná o věcné právo. Samozřejmě, že se nejedná. Pak ale takový institut nemůže být jako věcné právo záznamem zapisován, když vůbec věcné právo nepředstavuje.
Počtvrté mi pracovníci ČÚZK předhodili řadu judikátů Nevyššího správního soudu, který se platné vyhlášky dotknul v souvislosti s podanými žalobami, obvykle na postup pracovníků ČÚZK nebo dokonce na negativní vymezení vlastníka. Odborná právní veřejnost samozřejmě ví, že každá vyhláška státního úřadu (byť s nezákonným ustanovením) je platná do doby, dokud ji její vydavatel nezruší nebo pokud ji nebo některou její část, nezruší Ústavní soud. Kdyby student na zkoušce obhajoval právo Nejvyššího správního soudu k přezkumu vyhlášky státního úřadu, jistě by ji musel opakovat znovu. Takovou pravomoc má totiž pouze Ústavní soud, nikoliv Nejvyšší správní soud.
Čiperní úředníčci ČÚZK mi proto obratem zaslali důkaz, že to byl Ústavní soud, který, když se odmítl zabývat stížností na postup Nejvyššího správního soudu, tak vyhlášku údajně ČÚZK posvětil.I za takový výklad by účast na zkoušce z práv skončila nezdarem, neboť pokud není předmětem jednání pléna Ústavního soudu ústavní přezkum právního předpisu, žádné jeho odmítnutí zabývat se stížností nelze za přezkum vydávat. Soudy právo nalézají a provádějí jeho výklad. Nelze soudům přisoudit právo kodifikovat vyhlášky státních orgánů tím, že se o nich v nějakém usnesení nebo rozsudku zmíní. To se dělo ve Výmarské republice v době nacismu a to jistě nikdo nehodlá opakovat.
Zoufalí činovníci ČÚZK argumentují dokonce i tím, že Ústavní soud odmítl zrušit vyhlášku ministerstva vnitra (po návrhu tehdejšího ombudsmana doktora Motejla), a tím dovozují, že i ta jejich vyhláška je zákonná a platná. Což o to, platná je nepochybně, ale o zákonnosti sporného ustanovení mluvit nelze. Navíc se přiznám, že argument, že když Ústavní soud přezkoumá vyhlášku ministerstva vnitra o protipožárních zabezpečeních, tak je to totéž, jako by zkoumal vyhlášku ČÚZK, mi připadá už úplně mimo realitu.
Mimo realitu je také řada "veselých" historek, které k práci veřejné správy na ČÚZK mohu doložit.Alespoň ukázku: V jednom z případů, kdy zastupuji osobu dotčenou možností zápisem duplicitního vlastnictví,jsem upozornil vedoucí pracovnici katastrálního úřadu, že listina, které se pro zápis dovolává, byla nepochybně dosažena podvodem.Navíc je okatě v rozporu s judikáty Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a její nositelé, bývalí občané ČSSR, kteří emigrovali v roce 1968, se žádným dokladem o proběhlé restituci neprokázali.Rozzuřená vedoucí pracovnice pražského katastrálního úřadu poté, co jsem ji upozornil, že nedodržuje platné zákony, mi vmetla do tváře obvinění: "Vy nebudete okrádat chudáky emigranty!"Uvážím-li, že nemovitost byla před více jak čtrnácti lety řádně zakoupena od jiného vlastníka a její nový vlastník byl na základě intabulačního principu (tj. přezkoumání listin formální i obsahové) vkladem zapsán do katastru nemovitostí, pak postoj paní vedoucí nejenže odporoval platným zákonům a zdravému rozumu, ale i základnímu pravidlu slušnosti, tak jak je obsahuje a ukládá státním pracovníkům Správní řád.
Jako důkaz ve prospěch tvrzení paní vedoucí se později ve spisu objevil doklad resp. rozhodnutí Pozemkového úřadu, které rovněž stojí za zmínku.Pozemkový úřad ve svém rozhodnutí dovodil právně nevysvětlitelný pohled na význam soudního odůvodnění a v podstatě uvedl, že odůvodnění soudního rozsudku upravuje, mění a dokonce může zrušit rozsudek samotný. K této šokující právní domněnce a na základě této právní konstrukce pak zpětně přiznal majetková práva vyvlastněné emigrantce, aby v další části uvedl, že ale její dědicové, kteří se duplicitního zápisu domáhají, těchto práv nenabývají.Rád si počkám na jediného soudce, který se s takovým právním výkladem o soudním rozsudku ztotožní, žádnému studentu bych to ale nedoporučoval. Zkouška by se na 100% opětně musela opakovat, neboť existující judikáty Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu hovoří o přesném opaku významu rozsudku a jeho odůvodnění.
Moje argumentace proti spornému ustanovení vyhlášek ČÚZK poukazuje také na rozpor s mezinárodním právem a je známo, že Ústava ukládá soudci, aby se v případě rozporu českého práva a mezinárodního, řídil ve svém rozhodnutí právem mezinárodním.Řada špičkových odborníků dokládá, včetně rozborů judikátů evropských soudů nebo mezinárodních arbitráží, že vlastnictví majetku skutečně požívá vysokého stupně ochrany. Ve Velké Británii je jakýkoliv pokus o zásah do těchto práv pokládán za nezákonný správní akt. Dovolím si k této argumentaci dodat, že tyto skutečnosti zveřejnili , např. profesor Dušan Hendrych[2], profesor PavelŠturma[3], nebo skvělí právníci jako Ondřej Sekanina[4] a z Parlamentního institutu Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová[5], která nadmíru pečlivě rozebrala judikáty Evropského soudu pro lidská práva a z toho vyplývající ochranu vlastnictví.
Ale již v roce 1998, vynikající domácí a mezinárodní odborník, ředitel katastrálního úřadu v Opavě, Ivan Plešl, provedl odborný rozbor v němž prokazuje, že vyhláška ČÚZK je ve svém sporném ustanovení zcela nezákonná a degraduje katastr nemovitostí na v podstatě nefunkční byrokratický aparát[6]. Prokázal, že sporné ustanovení vyhlášky ČÚZK nesměřuje k cíli zákonodárců, protože zakládá nové křivdy, stejně jako činil režim nesvobody, způsobuje nové majetkové újmy, odrazuje investory, vyvolává návodové jednání pro nekalou hospodářskou soutěž a je diskriminační k vlastníkům, kterým bylo vlastnické právo osvědčeno intabulačním principem. Proto ohrožuje zájmy České republiky a jejích občanů. (Pozn. Podrobnosti lze nalézt ve studii na mých stránkách www.rudolfmladek.czv článku:"Katastrální vyhláška odporuje platnému právu".)
Vyhláška ČÚZK má fatální politické a silně negativní ekonomické dopady. Není divu, že v řadách zákonodárců padají návrhy na zrušení toho úřadu, protože jeho zjevně nezákonné jednání zařazuje Českou republiku na periferii demokracie a to do společnosti totalitních režimů.
Toho se obává i další špičkový expert, František Beneš[7], ředitel Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického a připomíná, že katastr vedený do roku 1938 na intabulačním principu pod kuratelou ministerstva financí (berní úřad si daně z pozemků a nemovitostí pečlivě hlídal), fungoval dobře, a že současné vedení ČÚZK, které duplicitními zápisy intabulační princip bourá, nesplnilo očekávání a ani se nepřiblížilo k takovému kvalitnímu registru. Takové hodnocení potvrzuje i např. Martin Foukal, prezident Notářské komory ČR, který uvádí[8], že trvalý problém katastru nemovitostí spočívá v nejistotě vlastnictví, kterou u nemovitostí má osvědčovat zápis v katastru nemovitostí, o němž ale bohužel platí, že ne vždy co je psáno, je také dáno.
Nezbývá než s uvedenými odborníky souhlasit. Z ČÚZK vane naprostá totalita myšlení i jednání a škody, které tím České republice vznikají, jsou nemalé.Zřídit státní orgán, který se zhlédne v praktikách režimu nesvobody a ještě si je prosadí do vyhlášky, který nemá zájem přiblížit se kvalitě registru nemovitostí alespoň takového, jaký tu byl už před sto lety, je zbytečný a nákladný luxus, navíc zcela v rozporu s principy demokratického státu. Za téměř 20 let existence katastru nemovitostí je to tristní výsledek. Záhadou ovšem je, proč nespokojená vláda[9] a nespokojení zákonodárci stav neřeší. Řešení je totiž v jejich rukou.
------------------------------------------------------
[1]http://vrcha.webnode.cz
[2]Dušan Hendrych a kolektiv – Správní právo, Obecná část , 7 vydání, Nakladatelství C.H.Beck 2009ISNB978-80-7400-049- 2 str. 789-790
[3] Prof. Pavel Šturma – CASEBOOK – Výběr případů z mezinárodního práva veřejného 2 doplněné vydání, Universita Karlova v Praze, právnická fakulta, ISBN 979-80-87146-37-8, str. 216,217
[4]Jurisprudence 8/2009 , Mgr. Ondřej Sekanina, LL.M., Nepřímé vyvlastnění v praxi mezinárodních investičních arbitráží
[5] http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-prava-na-pokojne-uzivani-majetku-jako-zakladniho-prava-jednotlivce-v-ramci-evropskeho-systemu-ochrany-lidskych-prav-68479.htmll
[6]ASPI - Server vxxxxx1sisxx107.acr:6665 - stav k 3.4.2011 do částky 33/2011 Sb. a 14/2011 Sb.m.s. Pramen: Právní Rozhledy. rok: 1998 číslo: 3, Plný název pramene: PrRo. - Právní rozhledy, Oblasti úpravy:EVIDENCE - KATASTR NEMOVITOSTÍ.; Nemovitosti. Domovní majetek. Pozemky.; Nabývání vlastnictví.; Nabývání dědictví, dědické tituly, odúmrť.; Vztah k: 265/1992 Sb.: §5; 265/1992 Sb.: §9; 265/1992 Sb.: §12; 344/1992 Sb.; 210/1993 Sb.; 89/1996 Sb.: §8; 90/1996 Sb.; 190/1996 Sb.: §84;Rejstřík: Katastr nemovitostí;
[7]http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/116791-intabulacni-princip-pomuze-katastru-nemovitosti.html
[8]http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/114994-jak-si-zajistit-vlastnicke-pravo.html
[9]http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/vlastnictvi-a-dalsi-vecna-prava/zakladni-nedostatky-platne-pravni-upravy.html