aneb Tupá byrokracie v přímém přenosu

Když v závěru loňského roku proběhla médii zpráva, že Ministerstvo životního prostředí vypsalo zakázku na dodávku propagačních předmětů, mezi nimiž se vyjímaly rádoby vtipné kalhotky s bobrem a ještě vtipnější slipy s kormoránem, každý soudný člověk si asi řekl, že někomu v hlavě mírně přeskočilo. Nebohý bobr se tak nechtěně stal maskotem každoročního decimování posledních rezerv státního rozpočtu. Z této uhozené zakázky nakonec bohudík sešlo.

Ačkoliv vtípky o kalhotkách s nakresleným bobrem se nejspíš přemístily do putyk a restaurací, skutečným živým bobrům to klidné spaní nevrátilo. Naopak, těm teď hrozí smrtelné nebezpečí.

Myslivci totiž budou smět v některých částech republiky lovit celoevropsky chráněného bobra evropského. Příslušná norma, kterou ještě musí schválit úřady, by se týkala především jihočeské rybniční oblasti. Opatření povolující lovit tento zvláště chráněný druh přichází prý kvůli velkým škodám, které tato jinak mimořádně krásná zvířata v minulých letech způsobila. Celá Česká republika je rozdělena do tří zón a v zóně C má docházet přímo k fyzické likvidaci těchto zvířat. Bobra evropského, který byl v českých zemích již v 15. a 16. století masivně loven, v polovině 19. století dokonce vyhuben a pak znovu nákladně vysazován do volné přírody, tedy může znovu potkat stejný osud se smutným koncem. V zóně C, tj. zejména na území Jihočeského kraje, bobři v minulosti žili a hráze rybníků nezničili.

Podle zastánců odstřelů napáchá bobr v České republice škody. Pokud jsou jako nejvýznamnější škody uváděny takové jako pokácení více než dvaceti olší na Prachaticku, lze důvodně předpokládat, že škody působené bobry jsou účelově vysoce nadsazovány. Bohužel, žijeme v době, kdy jsou živí tvorové degradováni na výrobní faktory v případě, že jsou užiteční, a na obtížné věci v případě, kdy se nedají proměnit na potraviny ani rozřezat a znovu sešít do pěkné kabelky.

Je jen otázkou, proč Ministerstvo životního prostředí nebo jiná organizace nedokáže ve svém rozpočtu najít prostředky na sanaci „bobřích“ škod, když si každoročně v závěru roku odklepává obří investice do nových aut, dárkových předmětů, billboardů a dalších neefektivních položek. Místo toho se ani nenamáhá hledat řešení přijatelné pro obě strany a jde cestou nejmenšího odporu. Zvířata nemají své „advokáty“ a nemohou se bránit.

Apeluji proto na příslušné organizace, aby celou záležitost ještě přehodnotily dříve, než bude pozdě. Zvířata jsou součástí naší přírody a my se k nim nesmíme chovat jako barbaři.

Mimořádně barbarské je připravované rozhodnutí v tom, že odstřel může být prováděn kdykoliv během roku. Zastřelením samice, která kojí mláďata, dojde k pomalému umírání mláďat hlady. Zjevně tedy bude docházet k týrání zvířat, což je v jasném rozporu s existujícími zákony.

Věřím, že v Jihočeském kraji, CHKO, úřadu vojenského újezdu a v organizacích chránících zvířata se najdou lidé, kterým osud bobra nebude lhostejný a kteří se zasadí o to, aby souhlas s lovem bobra na jakémkoliv území vydán nebyl.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s.