To je jedno, všichni jste darebáci

Když stát selhává, protože mu politici naložili na záda příliš, zbavuje se odpovědnosti a přenáší ji na občany. Presumpce neviny? Zapomeňte. Všichni jste darebáci a dostanete za uši předem, preventivně.

Dobře, máme tu stát. Jeho posláním je mimo jiné stanovovat pravidla hry pro všechny - podotýkám, pravidla pro všechny stejná - a vymáhat je v případě, že je občané nedodržují. Ne proto, aby stát měl navrch nad občany, ale aby neměli jedni občané v rozporu se zákony navrch nad druhými. K tomu, aby tuto funkci naplnil, slouží státu nepřeberné množství institucí a nástrojů, které by byl schopen vyjmenovat z hlavy snad jen právní masochista. Nebo sadista. Zaleží na tom, o co mu jde a jakou pozici při uplatňování práva a s jakým cílem zastává. Základem veškerého uplatňování kroků státu v netotalitní společnosti vůči konkrétním občanům, kteří jsou podezřelí z přestoupení pravidel, však musí být existence institutu presumpce neviny. Zjednodušeně řečeno je tu státní moc od toho, aby dokázala konkrétnímu člověku přestoupení zákona, a za to, když na chvíli odhlédnu od hlouposti obsahu některých zákonných norem, ho potrestala. Občan ve svobodné společnosti nesmí mít postavení subjektu, který má dokazovat svoji nevinu. Nikdy a za žádných okolností.

Výše uvedený princip byl v minulosti mnohokrát otočen. Byl překročen Rubikon a lidé si pomalu, jako vařená žába zvykli, takže jim další otočení pozic pomalu nevadí. Stačí, aby se v médiích objevil nějaký jeden příklad přestoupení zákona, dobře rozmáznutý, a už tu máme plošná opatření proti všem. Něco jako že když je jeden darebák, mohli by být darebáci všichni. Přímo ukázkovým příkladem stavu, kdy státní moc rezignovala na presumpci neviny, byl okamžik, kdy stát - aby údajně předešel daňovým únikům na DPH - přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce na podnikatele, který s ním obchoduje. Z obchodního partnera se tak stala prodloužená ruka státu, která nejenže musí vynakládat obrovské úsilí, aby permanentně špiclovala své dodavatele, jestli nemají nějaký škraloup (a to vše bez toho, aniž by náklady na správu státu klesly), ale zároveň za něj zaplatí neodvedenou daň, když partner selže.

Nejnověji státní aparát zjistil, že se musí starat o zabavený majetek lidí podezřelých z trestné činnosti. Zopakuji to znovu, protože je to klíčové: podezřelých (!). Nepodlehněte dojmům vtěsnaným vám do hlavy médii skrze nějaké kauzy, že zlí jsou ti jiní a ne vy. Nikdy nevíte, kdy se v tomto státě dostane i na vás, aniž byste za to primárně mohli. O zabavený majetek se stát stará mnohdy i několik let. Skladuje ho a nesmí mu způsobit újmu. Hlídá auta, nemovitosti, elektroniku nebo krmí a ošetřuje zvířata. A to stojí peníze. Chápu, že to není zrovna ideální, ale do háje pořád jde o majetek, který patří podezřelému, tedy neodsouzenému člověku. A když mu ho stát zabaví, starat se o něj musí.

Zdravě uvažující člověk by se zamyslel, kde se stala chyba. Jako první na řadě se podle mě jednoznačně nabízí problém délky řízení. Stát zkrátka není schopen vyřešit konkrétní případ v rozumném čase, aby dospěl k závěru vinen nebo nevinen a zadržený majetek buď s omluvou (alespoň) vrátil, nebo zkonfiskoval. Zdravě uvažující člověk by řekl, že je tedy nutno přijmout taková opatření, která pomohou přijímat definitivní závěry včas. Jenže hledejte zdravý rozum na straně státní moci, která v té legislativní smršti nestíhá sama sebe. A tak tu máme další návrh, který dostane vláda za měsíc na stůl a který by měl tentokrát umožnit prodat zabavený majetek podezřelého (!) co nejdříve, bez ohledu na to, zda bude nebo nebude uznán vinným. A když nebude, stát mu místo majetku dá utržené peníze, a když bude, stát si je nechá. Že to byl dům, který pro vás hodně znamenal, protože se tam narodily vaše děti? Že jste toho koně měli fakt rádi? Sorry.

Známkou totální rezignace na principy je stav, kdy si někdo řekne, že se ho to netýká. Vždyť on nic nepáchá, a tak se nemá čeho bát. Jenže z pozice pomalu vařené, zatím stále ještě spokojené žáby nebývá cesta zpět. Presumpce neviny? Zapomeňte. Podle navrhovatelů podobných opatření jste darebáci všichni, protože před soud, jak říkala Máňa odvedle po zhlédnutí zpráv na Nově, se přece nikdo nevinný dostat nemůže.