22.4.2021 | Svátek má Evženie


PRÁVO: Ústavní soud vs. Nejvyšší státní zastupitelství

24.4.2006

V Právu, dne 19.4., se na stránce věnované nálezu Ústavního soudu ve věci náhrady škod vzniklých regulací nájemného objevil i příspěvek Zdeňka Koudelky „Omyly nejsou zas tak ojedinělé“, který se od ostatních lišil tím, že se nevěnoval tomuto konkrétnímu nálezu, ale zpochybňoval Ústavní soud a jeho postavení v českém právním systému. Tento článek byl natolik závažný, že jsem nucen na něj reagovat - předesílám, že pouze a výhradně na něj, nikoliv na judikát Ústavního soudu, který jsem doposud nečetl a tudíž se necítím kompetentní k němu vyjadřovat.

Shrňme si Koudelkova tvrzení: Nejprve srovnává tento nález ÚS s nálezem ve věci Hugo Salma, ve kterém Ústavní soud pochybil. Paralelu mezi oběma nálezy vidí v tom, že oba vyvolaly kritiku(!). Následně konstatuje, že nález Ústavního soudu je závazný pouze v konkrétní věci a nemá precedenční charakter. Následně hodnotí úroveň současného Ústavního soudu a kritizuje jeho kvalitu. V závěru uvádí krátkou úvahu o možnosti kritiky jeho rozhodnutí.

K první části komentáře není co dodat - jeho nesmyslnost myslím cítí každý. Mnohem závažnější je následná část, zabývající se precedentní aplikací rozsudků ÚS. Přiměla mě rozpomenout se na první ročník Právnické fakulty UK, kdy jsme v Teorii práva se současným děkanem fakulty, prof. Gerlochem, rozebírali prameny práva. Je pravdou, že v kontinentálním systému práva není možné (na rozdíl od systému anglosaského) precedentní uplatnění rozsudků. Ty skutečně platí pouze pro posuzovaný případ. Rozhodnutí Ústavního soudu ovšem mohou působit jako autoritativní výklad práva a tím ovlivnit rozhodnutí ostatních soudů. V právní teorii se tato situace nazývá „kvaziprecedent“. Není to regulérní precedent, ale může mít podobné účinky. Pan Koudelka má jistě pravdu, že soudní rozhodnutí u nás nejsou obecně závazná, ale to rozhodně neznamená, že platí výlučně v posuzovaném sporu. A to je i případ tohoto nálezu. Takže nikoliv Ústavní soud, ale pan Koudelka tu hraje s neinformovaným čtenářem špinavou hru.

Následující pasáž o úrovni českého Ústavního soudu rovněž stojí za pozornost. Je pravda, že i já sám jsem na fakultě (i od lidí, kterých si neobyčejně vážím) mnohokrát slyšel názor, že náš ÚS není dostatečně na výši. Pan Koudelka z toho ovšem viní prezidenta, který prý nepřizval dostatek zkušených profesorů práva a státních zástupců. Jenže s prezidentovými kandidáty musí vyslovit souhlas Senát. Nevěřím, že na to vysokoškolský pedagog, navíc ústavní právník zapomněl. Spíše se jedná o účelovou kritiku pravicového prezidenta někdejším levicovým poslancem. Všichni si totiž ještě pamatujeme, co se odehrávalo v Senátu při schvalování prezidentových kandidátů do ÚS, jakým způsobem bylo zameteno (a napadají mě i horší výrazy) s prof. Václavem Pavlíčkem, bezesporu patřícím v tomto právním odvětví k naší absolutní špičce (o tomto hodnocení jsem stoprocentně přesvědčen, proto ho prosím nevnímejte jako servilitu studenta vůči svému profesorovi), i s dalšími kandidáty. Z této kritiky současných ústavních soudců ovšem určitě nelze dovozovat, že je možné ÚS jakýmkoliv způsobem zpochybňovat. Ústavní soud je institucí, mající Ústavou zakotvené a jasně vymezené pravomoci a ty bude mít, ať bude jeho personální složení jakékoliv. Je to stejný nesmysl, jako kdyby například v civilním řízení napadla poražená strana rozsudek proto, že pan soudce kdysi na univerzitě udělal zkoušku z občanského práva až na třetí pokus.

Tento komentář je evidentně postavený na vodě a nemohu se zbavit dojmu, že spíše než okomentovat tento nález měl zpochybnit pozici Ústavního soudu. Kromě toho mě zaujalo, že se pod něj autor podepsal jako přednášející na právnické fakultě v Brně a bývalý poslanec, ale zatajil čtenářům, že byl čerstvě jmenován náměstkem nejvyšší státní zástupkyně. Jak tyto dva mé dost odlišné dojmy vzájemně souvisí? Vězte, že velmi. Když k nim ještě připočteme, že Zdeněk Koudelka velmi rád za své osobní zájmy lobbuje prostřednictvím novinových článků (kdysi publikoval článek o problémech české justice čirou náhodou právě v době, kdy Vladimír Špidla hledal nového ministra spravedlnosti), vyjde nám velmi pozoruhodná hypotéza: Státní zastupitelství má samozřejmě zájem na tom, aby soudy byly ovlivňovány z co nejméně stran. Ústavní soud a jeho kvaziprecedentní rozhodnutí mu proto zcela logicky musí být trnem v oku. Už jsem napsal, že jeho výklad působí autoritativně, a proto každé zpochybnění jeho role vede ke snížení jeho autority a tím i relevance jeho nálezů jakožto kvaziprecedentních pramenů práva. Velmi zjednodušeně vyjádřeno - soudce si řekne: „Mám se nechat ovlivnit názorem tak nekvalitního soudu?“ A to samozřejmě může vyhovovat státnímu zastupitelství, které je v některých kauzách jednou ze sporných stran. Proto tento příspěvek chápu tak, že pan nastávající zástupce využil této polemiky k lobbingu za svůj nový cech. A navíc se pokrytecky zaštítil svou akademickou funkcí.

Nedělám si nejmenší nárok na pravdivost této hypotézy. K jejímu posouzení je ovšem užitečné zohlednit i další aspekt Koudelkova komentáře - aspekt politický. Již jsem zmínil účelovou kritiku prezidenta republiky za obsazení Ústavního soudu. Navíc se meritum kritizovaného nálezu týká problematiky, kterou ČSSD v předvolební kampani velmi zdůrazňuje a má na ni názor odlišný od ÚS. Proto je evidentní, že pan Koudelka zde „kopal“ za svou politickou stranu. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby to férově přiznal. Ale on svůj politický zájem na zpochybnění rozsudku ÚS nepřiznává a dokonce před čtenáři tají svou stranickou příslušnost. Rovněž svůj politický záměr tedy maskuje autoritou své akademické funkce. Co z toho vyplývá? Pan poslanec/přednášející/náměstek je při psaní svých článků neobyčejně vyčůraný. A pokud tuto vyčůranost využívá pro svůj politický záměr, nelze vyloučit, že ji chce uplatnit i v zájmu svého nového zaměstnavatele.

Pan Koudelka se evidentně pokouší přenést manýry z politiky na Nejvyšší státní zastupitelství. Jenže tam jsou některé v politice běžné praktiky neakceptovatelné (což v témže vydání Práva přiznává i Alexandr Mitrofanov). Proto bychom nového pana náměstka měli dál pozorně sledovat.



Jaro klepe na naše skříně. Oblékněte děti do nové barevné kolekce F&F
Jaro klepe na naše skříně. Oblékněte děti do nové barevné kolekce F&F

Jaro máme v plném proudu, a tak je nejvyšší čas vybavit své ratolesti pohodlným, kvalitním a zároveň trendy oblečením. Co třeba vyzkoušet novou...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.