Neviditelný pes

PRÁVO: Trestní odpovědnost dětí

27.6.2007

Trestní odpovědnost dětí se má v budoucnu snížit z dnešních 15 na 14 let. Počítá s tím návrh nového trestního zákoníku z dílny odborného teamu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Ministerský návrh samozřejmě obsahuje mnoho dalších změn na úseku trestního práva hmotného (některé skoro revoluční: např. nelegální klonování), nicméně ve svém komentáři bych se dovolil zastavit u jednoho z veřejností nejdiskutovanějších bodů, kterým je zmíněná změna dolní hranice trestní odpovědnosti.

Mám za to, že by bylo nošením nočních ptáků do Athén popisovat, jak závažným společenským problémem je dětská kriminalita. Obzvláště alarmující je dlouhodobý růst dětské brutality. Rodiče (resp. zákonní zástupci) a škola v určitých případech nestačí na plnohodnotnou – či alespoň dostačující - výchovu. U těchto případů, žel, nezbývá než intervence veřejnomocenského aparátu.

Dnes je v českém trestním zákoně stále zakotven (i přes snahu exministra P. Němce) věk pro začátek trestní odpovědnosti na 15 let, v evropských zemích je častější 14 nebo dokonce 13 let.

Spolu s návrhem dr. Pospíšila se domnívám, že již dávno nastala vhodná doba pro snížení této hranice i v ČR. Pro snížení hovoří hlavně rychlejší biologické a sociální vyspívání současných dětí. Paradoxní je, že „čtrnáctková“ byla dokonce součástí prvorepublikového trestního práva, tedy před 70-80 roky, v čase, kdy děti vyspívaly později. Takže návrh dobu nepředbíhá, spíše dohání.

Oponenti jistě namítnou: „Máme přece ústavní výchovu pro tento typ pachatelů.“ Ano, ale je zde jemný, ale přitom zásadní rozdíl. Nařízením ústavní výchovy de facto hodnotíme rodiče. Jejich (ne)schopnost řádně vychovávat. Potomek mnohdy může získat jen pocit, že krapet přehnal zlobení. Oproti tomu trestně-právní rozsudek je silným signálem: Porušil jsi zákon, dostaneš trest. Mladý pane, mladá dámo, za své činy musíš být odpovědný!

Kritici snížení věkové hranice také rádi argumentují, že spíše než děti by měli být sankcionováni jejich zákonní zástupci. Částečně je to asi pravda, pokud by rodiče byli donuceni zaplatit několik set či tisíc korun pokuty za malého zlodějíčka, možná by to v některých případech zamezilo dalšímu proti-právnímu jednání. Ale lze takto řešit účast 14letého kluka (či dívky – buďme genderově korektní) na brutálním loupežném přepadení či dokonce vraždě?

Jako učitel správního práva, musím na závěr upozornit, že v souvislosti s úpravou snížení trestní odpovědností bude zapotřebí řešit nejen změnu trestně-právních, ale i správních předpisů, tedy např. otázku dřívějšího vydávání občanských průkazů a další související předpisy.

Psáno pro týdeník Veřejná správa a Neviditelného psa

Autor je právník a VŠ pedagog



zpět na článek