16.10.2019 | Svátek má Havel


PRÁVO: Transgenderismus a lidská práva

8.10.2019

aneb Jak dlouho nám ještě zůstane svoboda slova?

Lidí, kteří se subjektivně (psychicky) cítí být opačného pohlaví než objektivně fyzicky jsou (muž se cítí jako žena nebo naopak, jsou jakoby „uvězněni v nesprávném těle“), je zhruba desetina procenta, tedy jeden z tisíce. Komu by jich nebylo líto? Žádný div, že jsou vítaným objektem nadšených bojovníků za práva utlačovaných, kteří neznají větší potěšení než terorizovat protilehlou většinu požadavky na „zrovnoprávnění“ té které menšiny, čímž se zpravidla nerozumí nic jiného než zvláštní výsady zcela neúměrné poměrnému zastoupení. Příklad: biologický muž se považuje za ženu a trvá na tom, aby byl oslovován jménem i zájmenem ženského rodu. Progresivistická lobby tedy prosadí zákon, který to všem občanům ukládá jako povinnost, jejíž porušení může být trestně stíháno. Zdá se vám to absurdní? Přesně toto se stalo v Kanadě, když tam parlament předloni schválil zákon C-16, kterým se nařizuje používat zájmena preferovaná transgenderovými osobami. Nerespektování tohoto zákona se kvalifikuje jako diskriminace čili porušení lidských práv s trestní sazbou až dvouletého vězení.

Nemalé pozdvižení v médiích vyvolal profesor psychologie na torontské univerzitě Jordan Peterson, když tento zákon označil za protiústavní, omezující svobodu slova a svědomí a odmítl se mu podřídit. Výsledek? Peterson byl vedením univerzity zbaven profesorského místa. (Záznam ze slyšení před senátním výborem pro právní a ústavní záležitosti můžete zhlédnout zde.)

Ideologickou zaslepeností netrpí pouze kanadští zákonodárci a torontská univerzita, jak ukazuje čerstvý případ dr. Mackeretha projednávaný před birminghamským tribunálem ve Velké Británii. Lékař s třicetiletou praxí byl vyhozen z místa posudkového znalce při ministerstvu práce a sociálních věcí na základě pohovoru s jeho nadřízeným, při kterém na otázku, zda je ochoten vousatého muže oslovovat „madam“, odpověděl záporně. Nešlo vůbec o „diskriminaci“ nějaké konkrétní osoby, ale o hypotetickou situaci, která mu byla předestřena zcela záměrně, neboť se netajil se svým křesťanským přesvědčením opřeným o Genesis 1,27, že pohlaví je dáno Bohem (pro ateisty geneticky) a není libovolně volitelné osobním rozhodnutím. Podle britského soudu je takové nábožensky zdůvodněné stanovisko „neslučitelné s lidskou důstojností“ (!). Dr. Mackereth nyní žaluje vládu u pracovního soudu pro diskriminaci kvůli svému náboženskému přesvědčení.

Peterson a Mackereth jsou jen dva příklady z mnoha případů znásilňování normální většiny nějakou bizarní „menšinou“ pod pláštíkem prosazování rovnoprávnosti. Dovedeno do absurdity - kdokoli si usmyslí, že musí být oslovován „Vaše veličenstvo“, může se toho domáhat soudní cestou, protože zákon mu přiznává právo zvolit si libovolnou identitu a každý je povinen jeho volbu respektovat, jinak se dopouští odsouzeníhodné diskriminace. Úsměvné? Jen dokud vás nějaký ublížený psychopat či jeho lidskoprávní obhájci nezačnou tahat po soudech, protože jste urazili jejich lidskou důstojnost. Angličtina má pro tuhle přecitlivělou sortu poněkud pohrdlivý, ale výstižný výraz „snowflakes“ - stačí na ně dýchnout a rozpustí se jako sněhová vločka. Chodit se kolem nich musí po špičkách a všichni jsou povinni vytvořit jim bezpečný prostor (safe space), kde budou spolehlivě chráněni i před křivým pohledem, už jen tím se na nich totiž dopouštíte mikroagrese, natož nevlídným slovem, které mohou vnímat jako „hate speech“, neboli nenávistnou řeč. Negativní pocity, nejistotu až úzkost v nich vyvolává i prostý nesouhlas nebo odlišný názor, proto nějakou „svobodu slova“ jsou ochotni tolerovat jen pro názory souhlasné.

Ale to jsme tady my od čtyřiceti výš už zažili, nepamatujete se? To je spolehlivý znak každé totality, třebaže dosud v zárodečném stadiu. Ti mladší, kteří se s ní osobně nesetkali, nemusí znepokojivé příznaky okamžitě rozpoznat, natož aby si stačili vytvořit účinné protilátky. Proto dnešní mladá generace (prozatím hlavně americká a západoevropská) až příliš snadno podléhá té „progresivní“ ideologické infekci, která rozleptává duchovní základy naší euroatlantické civilizace a činí ji tak bezbrannou kořistí civilizace jiné, tlačící se na nás z jihu a východu. Dnes to tady ještě smím napsat, ale už zítra to může někdo prohlásit za hate speech a postarat se, aby to bylo vymazáno - podobně jako jsou z YouTube a Facebooku už dnes mazány politicky nekorektní obsahy.

A kdo si snad myslí, že to je zbytečné strašení a malování čerta na zeď, ať si vzpomene, jak tu nedávno nechal Lidl na svých reklamních letácích vymazat kříže z řeckých kostelů.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.