PRÁVO: Tichá podpora zlodějům šrotu?

Jako mnozí jsem viděl v televizi příspěvek o krádeži kovových silničních svodidel. Nerozumím tomu, proč již dávno nemáme zákon o tom, že sběrny starého železa musí ověřovat totožnost člověka, který „své zboží“ do sběrny přinese. Jsme pak svědky například pádu střechy budovy, jejíž kovové podpěry se zloději snažili odstranit a později zpeněžit, což některé stálo život. Smutné je jednak to, že ti lidé zemřeli, jednak také to, že ti, co přežili, věděli, že své zboží zpeněží, že u nás zlodějina, pokud je někdo nechytí při činu, je prakticky nepostihnutelná.

Nekradou se jenom svodidla podél silnic, už se kradou i kolejnice či vodiče různých zabezpečovacích zařízení. Zloději nosí do sběren i lampičky ze hřbitovů. Jak jsem slyšel, Češi už jezdí i do Německa a tam uloupený odpad prodávají u nás. Prostě krade se tak, jak se dosud nekradlo. Na stavbách rodinných domků neuvidíme okap až k úrovni terénu. Stavitel nechává téci vodu ze střechy plastovou rourou (ty se dosud nekradou). Kolega musel vyměnit bronzovou bustu svého pradědečka na rodinné hrobce za bustu z plastu. A ještě mu doporučili, aby ji raději označil cedulkou „plast“!

Zdálo by se, že tolik slov o starém železe je zbytečných. Ono nejde o železo, jde o upadající morálku. Nedávná loupež pokladničky z Lidic mne v tom utvrzuje.

Parlament prý připravuje novelu zákona o odpadech. Proč ale naši zákonodárci dosud věřili, že lidé krást nebudou? Proč považovali za zbytečné ověřovat jejich totožnost při prodeji šrotu? Nebo s tím počítali a z důvodů jenom jim známých dali zlodějině zelenou? Nebo se snad zloději spojili a z nakradených svodidel si zaplatili lobbing?

Možná by přijetí zákona urychlilo více kanálů ve Sněmovní ulici, případně zveřejnění adres těch našich zákonodárců, kteří mají okapy na svých domech z mědi až k zemi. Na blanické rytíře spoléhat nemůžeme. Jistě vědí, že kdyby vyrazili udělat v té věci pořádek, vraceli by se do hory nazí.

MfD, 17.4.2008

přednosta III.chir.kliniky 1.LF UK FNM