V Listině základních práv a svobod, která je nedílnou součástí naší Ústavy, stojí, že „každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu“, ovšem „svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti“. Jak pravil TGM, „demokracie je diskuse“, ale diskuse není možná bez svobody předkládání protikladných názorů a jejich střetů. Vědom si toho všeho, spisovatel a novinář Břetislav Olšer zhruba před rokem převzal na své internetové noviny Rukojmí.cz z webu Aeronet článek „KZ Arbeitslager Lety a jeho pravdivá historie, která se dnes nehodí!“. Kdosi ho udal a v těchto dnech obdržel od pražské policie sdělení obvinění pro přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Buď obvinění, nebo naopak převzetí článku je v rozporu s upozorněním na stránkách Rukojmí, že „vyloučeny jsou texty rasistické, antisemitské, xenofobní, neonacistické a a pornografie...“. Břetislav Olšer nepochybně převzetí článku za porušení zásad nepovažoval a předjímám, že o to se bude opírat obhajoba. Kauzy tohoto typu se často stávají dějištěm bitvy znalců, z nichž jedni kvůli článku posílají autora do pekla, zatímco jiní považují text za zcela neškodné zveřejnění historických skutečností.

Čestný muž, věřící katolík, který by v krámě neukradl housku, i kdyby mu hrozila smrt hladem, v jehož případě násilí, páchání ukrutností a jejich schvalování jsou v rozporu s jeho vírou a jsou mu bytostně cizí, který nikdy nečelil policejnímu vyšetřování, natož aby stál před soudem jako obžalovaný, najednou ve věku 72 let se má vyrovnat s představou, že nebude sledovat hlavní líčení z lavic pro veřejnost a pak o něm psát článek pro Rukojmí, ale ocitne se na lavici obžalovaných a možná se dočká i odsouzení. Je to pro něj zvlášť nepříjemné právě v této době, kdy se chystá na měsíční lázeňskou léčbu následků mozkové mrtvice.

Trestní stíhání probíhá pod dozorem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, jehož činností jsem se nedávno zabýval v souvislosti s trestním stíháním vysokých úředníků ministerstva zahraničí, kteří si díky vytrvalosti obvodního státního zástupce Jana Lelka a vstřícnosti odvolacího senátu Městského soudu v Praze k němu postupně vyslechli šest zprošťujících rozsudků od tří střídajících se soudkyň a právě napjatě čekají na zprávu, zda se pan státní zástupce odvolal pošesté. Přiznám se, že místní příslušnost orgánů z Prahy 1 v případě pachatele z Ostravy mi není jasná. Ještě že má pan obviněný díky věku nárok na levné jízdné…

Případ má zajímavou pointu. Na webu Rukojmí.cz se již inkriminovaný článek nenachází, zato jej lze snadno „vygooglovat“ na webu Aeronet.cz. Aeronet má zjevně větší právo na požívání svobody slova a projevu než Rukojmí. Jako laik nechápu, proč je převzetí článku větší nepřístojností než jeho sepsání a prvotní uveřejnění. Ale také si myslím, že zveřejnění, stejně jako převzetí problematického článku má být podnětem k diskusi odborníků, nikoli k trestnímu stíhání. Ideologizace dějin je zhoubná, vede k znemožňování diskuse a bez diskuse není demokracie, proto je ideologizace dějin cestou do pekel totality.