Je zápis duplicitního vlastnictví, uplatňovaný od roku 1996 Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, nedovolenou činností, které si za 15 let nikdo nepovšiml? Samotný ČÚZK přiznává, že institut „zápis duplicitního vlastnictví“zveřejnil ve své vyhlášce amnohokrát použil. Informace z poslední reportáže TV Nova k tomuto tématu pak hovoří o 10 534 probíhajících duplicitních řízení.

Pro postižené, řádně registrované vlastníky, se uplatnění duplicitního zápisu úředníky ČÚZK stává malou pohromou. Samotné správní řízení na ČÚZK se nezřídka protáhne na několik let. Po dobu, dokud není rozhodnuto, se nemovitost prakticky nedá prodat, nelze na ni získat hypotéku či jiný úvěr, a s ohledem na nevyjasněné vlastnictví pak stavební úřad nemůže vydat žádné stavební povolení. Prokazatelně dojde k ochromení pokojného užívání takového majetku. Po pravomocném zapsání duplicitního vlastnictví pak přijde nutnost obrátit se na soud a přicházejí další roky čekání na konečný verdikt. Řada měst a obcí má ve svých auditech desítky takových sporů a Praha uvádí číslo dokonce přes tisíc sporů. A nové kauzy díky „duplicitním zápisům“ přibývají.

Jenomže institut „duplicitního vlastnictví“, tak hojně uplatňovaný katastrálními úřady, zákon vůbec nezná. Navíc „duplicitní zápis vlastnictví“ je v rozporu nejen s českým právem, ale je i v rozporu s právem evropským, konstituovaným v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pokud by se tedy prokázalo, že došlo ve vyhlášce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) k právnímu pochybení, znamenalo by to pro Českou republiku nemalý problém. Samotné zastavení probíhajících duplicitních zápisů a stornování již provedených by bylo snadné. Je ovšem nutné vzít v úvahu, že desítky tisíc občanů, obce, města a kraje, které byly chybným postupem ČÚZK v minulosti poškozeny a utrpěly škodu, by mohly podat žalobu a v ní se domáhat dle platného zákona O odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nemalých náhrad za právní zastoupení a jiné výdaje, které musely vynaložit při domáhání se svých práv. Zákon navíc připouští, že občan se může domáhat i „přiměřeného zadostiučinění“ za vzniklou nemajetkovou újmu. To v praxi znamená nejen případnou omluvu státu, ale i možné peněžní odškodnění, které by záleželo na úvaze soudu.

Zdá se, že Český úřad zeměměřický a katastrální překročil svou diskreční pravomoc a vydáním vyhlášky bez zákonné opory jednal jako tvůrce zákonů, nikoliv jako úřad, který má zákony pouze aplikovat. Omezení vlastnictví je v rámci užití správního uvážení sice možné, ale vždy jen v souladu s platným zákonem. Např. se stavebním zákonem, při exekuci u daňové povinnosti nebo při aplikaci Insolventního zákona apod. Právní kvalifikace při nedodržení podmínky zákonnosti omezení dispozice s majetkem pak hovoří o skrytém nebo nepřímém vyvlastňování státem.Dokládají to rozsudky Mezinárodního soudního dvora a shodně i rozsudky tribunálu Evropského soudního dvora.

Z nich můžeme vyjmout, že „nepřímé vyvlastnění se pokládá opatření státu, které sice nezabírá majetek přímo, ale účinně neutralizuje jeho využívání dosavadním vlastníkem.“ Nebo „Takové vyvlastnění neobsahuje jen otevřené, úmyslné a přiznané zabrání majetku, ale i úkony zdánlivě nahodilé, které mají za cíl zbavit konkrétního vlastníka ať již významné části nebo celého majetku a zabránit mu užívat pokojně svůj majeteka získávat z něho rozumný ekonomický prospěch.“

Ustanovení Ústavy a ustanovení v Listině základních práv a svobod ukládá, že státem zřízený Český úřad zeměměřický a katastrální (shodně i jakýkoliv jiný státní úřad) může vydat svou vyhlášku pouze a jen tehdy, je-li k ní zákonem zmocněn. Dále jen v souladu s takovým zákonem a v jeho mezích, a nikoliv dle pravidla, co není zakázáno, to je dovoleno. Vyhláška proto nemůže založit právo úřadu, které není zákonem ustanoveno. Vyhláška pak už vůbec nesmí obsahovat možnosti použití takového správního uvážení, které by bylo v rozporu s platným zákonem, v rozporu s ústavním pořádkem a v rozporu s platným evropským právem.

Ani jeden ze zákonů tj. O katastru nemovitostí České republiky a O zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem žádný „duplicitní“ zápis prokazatelně nepřipouští. Jenomže platná vyhláška se jednotlivými katastrálními úředníky ČÚZK ve správním řízení uplatňuje, a to v neprospěch vlastníků řádně evidovaných na jednotlivých katastrálních úřadech. Společenské dopady používání institutu duplicitního vlastnictví uplatňované ČÚZK jsou závažné. Sama Vláda ČR konstatuje, že vedou ke ztrátě právních jistot, a k dílčímu selhání celého systému. V návrhu nového Občanského zákoníku předkládaného ministrem JUDr. Jiřím Pospíšilem se v důvodové zprávě k návrhu mj. uvádí:

„Je nedostatečná ochrana osob jednajících v dobré víře (v důvěře) ve stav zápisů v katastru nemovitostí. V důsledku toho katastr nemovitostí neplní jednu ze svých hlavních úloh, totiž roli seznamu, o němž se předpokládá, že je bezvadný a úplný a na jehož správnost a úplnost se mohou subjekty ve svém právním styku spoléhat.

Problematická a právně sporná vyhláška pak takovému stavu jen napomáhá. Kontrola opětně vydané vyhlášky z dílny ČÚZK zjevně neproběhla a není stanoven nikdo, kdo by Český úřad zeměměřický a katastrální k její opravě donutil. Legislativní garant za Český úřad zeměměřický a katastrální, kterým je ve vládě ČR ministr zemědělství, zatím žádná opatření nechystá.

Právní rozbor včetně stanovisek řady státních orgánů pak lze nalézt na adrese: www.rudolfmladek.cz