Kdo by rád platil daně? A kdo nebyl rád, když je mu daň, třeba aspoň zčásti, odpuštěna…. Finanční úřady v ČR každý rok úplně nebo částečně prominou zaplacení daní v řádu miliard českých korun. Smíme vědět, komu konkrétně stát daně nebo penále odpustil? Dlouho nám bylo toto právo odpíráno.

In media res: Od června 2010 již český stát nesmí utajovat, komu jeho správní orgány prominuly daň (resp. příslušenství daně). Finanční úřady, stejně jako ministerstvo financí, nyní musejí žadatelům poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o tom, komu a v jaké výši daňovou povinnost odpustily. Nedávno tak závazně rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS).

NSS konkrétně posuzoval kasační stížnost jednoho teplického občanského sdružení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni. Sdružení se podle info-zákona (mezi právníky nazývaného též lex Kužílek) obrátilo na finanční úřad v Plzni. Chtělo vědět, komu a v jaké výši úřad prominul zaplacení takzvaného příslušenství daně v roce 2005. Zde není překlep, laskavý čtenář již tuší, že cesty spravedlnosti bývají v české kotlině leckdy zdlouhavé.

Plzeňský „finančák“ odmítl informace poskytnout s odůvodněním, že nemůže šířit údaje o majetkových poměrech konkrétních lidí, které získal na základě zákona o daních. Dodejme, že takto dlouho judikovaly i české správní soudy. Rozhodnutí finančního úřadu potvrdilo v odvolacím řízení i Finanční ředitelství v Plzni, žalobu proti jeho rozhodnutí pak zamítl i krajský (správní) soud.

V našem krásném Brně sídlící NSS ale konstatoval, že ochrana údajů o majetkových poměrech příjemců veřejných prostředků je oproti jiným osobám zákonem oslabena. Zájem na transparentním poskytování veřejných prostředků jednotlivcům a na účinné veřejné kontrole chování daňové správy tady má legitimní převahu nad jinými právy!

Příjmy z daní jsou součástí veřejných financí. Splatná, ale zatím nezaplacená daň či její příslušenství jsou pak součástí majetkových práv státu.

Stejně jako NSS má autor tohoto komentáře za to, že prominutí daně či příslušenství daně se musí pokládat za poskytnutí veřejných prostředků ve smyslu informačního zákona. A info-zákon výslovně ukládá subjektům povinnost sdělit žadatelům osobní údaje o příjemcích veřejných prostředků (např. různých dotací), a to v rozsahu jejich jména, příjmení, roku narození, obce, kde mají trvalé bydliště, a dále údaje o výši, účelu a podmínkách poskytnutí těchto veřejných peněz.

Podtrženo a sečteno: Ti poplatníci, jimž stát prominul daně, jsou v podstatě příjemci státních peněz a veřejnost má právo na informace, komu byly jaké daně odpuštěny. Nezapomínejme, že právo na informace je právem ústavním, tedy právem té nejvyšší síly.

Nota bene na podzim máme komunální volby, pokud se tedy občan či novinář dotáže na finančním úřadě, zda některému z tisíců kandidátů na více než 60 tisíc míst v obecních zastupitelstev v ČR byly odpuštěny daně či penále, měl by dostat odpověď! Transparentnost veřejné správy nesmí být jen frází v programech politických stran.

Autor je učitel správního práva a práva na informace na PF MU v Brně

http://www.youtube.com/watch?v=mcUgZbkPuHQ