Obvodní soud pro Prahu 2 čtyřikrát osvobodil bývalou ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, obviněnou za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Odvolací soud tyto rozsudky čtyřikrát zrušil. Na popáté obvodní soud trestní stíhání zcela zastavil z důvodů promlčení. Skvělá finta, která dovolila soudu potvrdit, že ministryně zdravotnictví sice skutečně spáchala trestný čin, ale zároveň tento trestný čin ponechat bez trestu.

Trestné bylo to, že bez výběrového řízení uzavřela krajně nevýhodnou smlouvu s neznámým rozvodovým advokátem Zdeňkem Nováčkem, aby zastupoval Českou republiku v kauze Diag Human, a to přesto, že měla zákonem nařízenou povinnost předat případ Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nechala pak tomuto svému osobnímu známému za šest (podle některých tvrzení celých devět) úkonů proplatit deset milionů korun.

Soud a státní zástupce se vůbec nezabývali zjevně podvodným pokusem doktora Nováčka vyinkasovat s vědomím ministryně ještě desetimilionové odstupné za zrušení smlouvy a dalších 170 milionů za údajné vítězství ve sporu. Nezabývali se ani tím, kam oněch deset milionů, které advokát Nováček podle svědků odnesl z banky ve dvou igelitových taškách, zmizelo, a zda nebyly použity na zaplacení nákladů neúspěšné volební kampaně Marie Součkové do Senátu v roce 2003. To by totiž znamenalo podstatně tvrdší trestní sazby.

Soud pak mohl prohlásit, že Součková se trestného činu nedopustila úmyslně, ale pouze z hrubé nedbalosti. Podle soudkyně měla dobrou vůli a věřila, že spor s Diag Human může vyhrát. Nechtěla prý nikoho poškodit ani zvýhodnit. "Postavila si hlavu, že kauza zůstane na ministerstvu," dodala soudkyně. Rezignovaný žalobce souhlasil, že Součková se pouze naivně a nekvalifikovaně snažila zvrátit rozhodnutí arbitráže, ale že za jejím jednáním není možné vidět nějaké spiknutí. "Bohužel cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. V tomto případě bych před soudem rád viděl úplně jiné lidi," řekl iDnes.cz žalobce Kamil Švec.

Nováček potom v jiné kauze zpronevěřil klientské peníze a v současné době si za to odpykává trest vězení. Pro osvobození ex-ministryně pak tedy stačilo, že soud uvěřil, že byla naivní, hloupá, tvrdohlavá - a proti Diag Human porušovala zákon výhradně „v dobré vůli“.

Soudkyně a státní zástupce by mohli zkusit tuhle logiku vysvětlit jiným obžalovaným, kteří v dobré vůli a ze starosti o obecné věci skutečně jednali. Jeseničtí policisté stíhají starostu obce kvůli pokusu o podvod. Spočíval v tom, že nenahlásil Státnímu fondu životního prostředí, že za dřevo pokácených stromů získal nakonec víc peněz, než fondu původně oznámil, a získané peníze chtěl zaúčtovat do rozpočtu obce. Policie nepochybuje o tom, že se starosta nechtěl obohatit. Žádné igelitové tašky a žádná zmizelá hotovost. Mizerných padesát tisíc do obecní pokladny – a soud pro podvod.

Starosta obce na Prachaticku je obviněn z porušení povinností při správě cizího majetku a maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Těchto trestných činů se dopustil tím, že „nerespektoval závazné termíny vztahující se k datu realizace akce a vypracování zprávy o závěrečném vyhodnocení akce“, přestože o těch termínech a možných sankcích věděl. Finanční úřad za to obci napařil několikamilionovou pokutu a starosta jde před soud. Opět – jednal „v dobré vůli“ a neobohatil se ani o haléř.

Proč desetimilionový úlet ministryně, spojený s pokusem o sto osmdesáti milionový podvod, omluví stará skvělá „dobrá vůle“ a u starostů, kteří si nevzali ani pětník, je spíše přitěžující okolností?

Mimochodem – Kdyby se Marie Součková v letech 2002-4 nepokoušela z arbitráže s Diag Human vytřískat politický kapitál k odstranění Vladimíra Špidly, mohl tehdy spor skončit smírnou dohodou o náhradě škody ve výši kolem dvou miliard korun. Dnes už se díky zapomenutým úrokům a politické korupci částka přehoupla přes deset miliard. Ale v Nikdozanicnemůžestánu prostě nikdo za nic nemůže. Stačí, že způsobuje škodu v „dobré vůli“. Zapamatujme si tuhle perlu justiční logiky exkluzivně pro ministry - třeba jako zahájení skutečně tvrdého boje s korupcí...

Aby nebylo mýlky. Už před čtyřmi roky jsem napsal, že nejlepším řešením případu nešťastné a nemocné Marie Součkové by bylo její odsouzení podle práva, a okamžitá prezidentská milost ze zdravotních důvodů. Pro politiky i justici by to bylo důležité memento. Dnes politici zjistili, že jsou nedotknutelní i před soudem. A plebs může jít sedět.

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)