Život kolem nás je přetěžký a jeden nikdy neví, co neblahého se mu přihodí. Aby bylo pádů na nos co nejméně, vymyslela příroda, společnost či Bůh nástroje, jež lze na obranu proti skutečnému životu a ve vlastním zájmu použít. Takovými nástroji jsou třeba zdravý rozum, instinkt, ochota ke spolupráci, informace, reálná očekávání či výměnný obchod. Teprve když tyto a jim podobné kroky v praktickém životě selžou, přichází na řadu manipulace, násilí a právo. Ze všeho se dá sestavit desatero obsahující smluvní minimum pro jednotlivce a libovolně zbarvené politické strany:

1. Přemýšlej o tom, co si přeješ. Osud je totiž šprýmař, a chce-li tě potrestat, často stačí, aby ti splnil tvoje tužby.

2. Věř, však komu věříš, měř. Neb co svět světem stojí, jsou sňatkoví podvodníci i podvodní obchodníci herci schopní sehrát zdařilý první dojem.

3. Pokud musíš něco podepsat, pozorně přečti každé slovo. Neumíš-li číst anebo pokud něčemu nerozumíš, odstrč židli, odejdi od stolu a rychle upaluj do neznáma.

4. Pamatuj, že smlouvy se řídí jinými pravidly než sex. Velikost liter není důležitá a malá písmenka mají stejný počet bodů jako veliká. Kdo si těch malých mršek nevšimne, toho to později chybou jest.

5. Smlouva vyžaduje smluvní volnost. Pokud tě někdo tlačí, abys podepsal, buď chlap, nadechni se, vzmuž se a řekni NE. Nemusíš mít přece všechno, co bys chtěl.

6. Neunáhluj se. Skoro nic na světě nespěchá tak, aby to nepočkalo do druhého dne. Podezřelé není otálení, ale naopak přílišné naléhání. Každá smlouva se dá opravit, každý papír se dá přepsat. Pokud tě někdo nutí podepsat text, který slovně zlehčuje, je to podvodník a manipulátor, jenž tvého klopýtnutí okamžitě, leč ve shodě se smlouvou využije. Neb co je psáno, dáno jest. Možná že smlouvu později soud zruší. Ale je dost možné, že třeba taky ne. A do té doby? Děj se co děj, že?

7. Kdo umí psát, ví, jak sepsat sankci, která rozložena na dny nepůsobí nijak nebezpečně. Vzpomeň si na středoškolskou matematiku a zkus vypočítat roční úrok. Pak si vyhraď na rozmyšlenou 24 hodin. A teprve potom se vrať k jednacímu stolu a pokračuj ve vyjednávání.

8. Važ, co smlouvou získáš a co ztratíš. A zkus promyslet, jak budou závaží na obou stranách vypadat zítra anebo za deset let. A teprve poté můžeš podepsat.

9. Pokud podepíšeš, tak se nediv. Sklapni podpatky a plať. Neboť smlouvy mají být plněny, a jen kdo plní smlouvy, ten je chlap. Přec i v životě se za každou chybu platí. A pokud byl podpis chybou, tak pak ať.

10. Předem nikdy nevíš, kdo mele déle a kdo rychleji: zda boží mlýny, nebo soud. Není vyloučeno, že jsi v právu a že soud podle smlouvy právě tvé pravdě přisvědčí. Přesto buď připraven se dohodnout, i kdyby tě to dneska mělo něco stát. Protože i špatná dohoda dnes je lepší než vítězný rozsudek za deset let. Soudy totiž soudí a voda plyne. Soudy soudí a zatím běží čas. A hrana zvoní každému, ať je to spotřebitel, jednotlivec, společnost, stát, strana, anebo její advokát.

Autorka je advokátka a exministryně

LN, 13.4.2016