17.4.2024 | Svátek má Rudolf


PRÁVO: Slizký padouch a jeho práva

26.9.2009

Bývalý tajemník premiérů Zdeněk Doležel není rozhodně nijak sympatický chlapík a jeho slavných „pět na stole v českých“ jej definitivně zapsalo do zlatých análů dějin české politické korupce.

Nicméně tento nepopulární pán byl pravomocně soudem zbaven obvinění z vydírání, za což si poseděl ve vazbě, a jeho definitivní zproštění v procesu ohledně politického úplatku je na dohled.

Do ústřední role příběhu o nespravedlivě stíhaném, vězněném a souzeném není nevhodnějšího hrdiny. Navíc ten jeho samolibý úsměv a dokolečka opakované vyplazování jazyka! Prostě slizký padouch. No a právě proto bychom se měli velmi živě zajímat o to, jak dopadne jeho cesta za odškodněním, ať už morálním či faktickým. Právní a spravedlivý stát se nepozná podle toho, že těm, co hodně pracují, sebere jejich výdělky a každému zaručí přibližně jeden průměrný byt a jednu škodovku. Právní a demokratický stát se pozná podle toho, jak se zachová při aplikaci deklarovaných práv i na ty, kdo nemají žádné sympatie veřejnosti a třeba si to ani nezaslouží. Jestliže základní lidské právo je být odškodněn za křivé obvinění, a tudíž neoprávněný pobyt v cele, musí mít každý právo na skutečně účinný prostředek nápravy. Tedy ne na směšné stokoruny a náhradu ceny balíčku do basy, ale na odškodnění hodné tohoto jména. Na odškodnění ve statisících či milionech, na satisfakce a omluvu, na velmi slušné a uctivé požádání o prominutí za příkoří.

Jistě, píše to advokát, jde mu jen o to, chránit grázly, které za nakradené miliony zastupuje. Patřilo mu to, tomu Doleželovi, tak co by chtěl! Prosím, vzpomeňme si třeba na film Miloše Formana Lid versus Larry Flint. O tom to je. Jde-li o základní lidská práva, základy současné společnosti, pak tam, kde jsou porušována, platí stejný metr pro všechny. (Jedinou výjimkou je válka a ti, kdo nesdílejí ani základ našich společenských hodnot – teroristé). A protože pan „pět v českých“ s námi není ani ve válce, ani nás nechce hromadně povraždit uřezáním hlav, musíme se k němu chovat – rozuměj, stát se musí – tak, aby ho za nespravedlnost odškodnil. Pokud totiž odškodní pořádně jeho, odškodní příště i ty, kteří si to zaslouží nejen právně, ale hlavně morálně.

Všechny ty, jejichž procesy se vlečou roky, které ignorují různé úřady a soustavně jim ztrpčují život, ty, pro které lajdácká práce policie a státního zastupitelství znamenala pobyt za zamřížovaným oknem bez jakéhokoliv důvodu. Pro ty nevinné doufám, že své spravedlnosti dojde i extajemník Doležel.

MfD, 24.9.2009

Autor je advokát