29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

PRÁVO: Sbohem (právo) a šáteček…

Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci muslimského šátku je v obecné rovině jistě správný, neboť opravdu by nikdo neměl být diskriminován pro své náboženské přesvědčení.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Houžňák 9.12.2019 17:08

No tak mě poučte, kde lžu a jak to je doopravdy. Len do teho, nestyďte se, celý svět na vás hledí.

J. Jurax 9.12.2019 13:39

To máte těžký.

Kdybyste dnes chtěl založit nějaký spolek a jako stanovy onoho spolku donesl bibli nebo korán, tak se obávám, že spolek by nemohl vzniknout. Poněvadž jeho stanovy by nebyly schváleny, neboť nabádají k násilí vůči jinověrcům či nesprávně věřícím a nectí lidská práva v dnešním pojetí.

J. Brei 9.12.2019 7:22

Podle mého názoru rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. č.j. 25 Cdo 348/2019-31, které lze nalézt na úřední desce tohoto soudu, „v extrémním rozporu s konkrétní věcí a s důkazy, které v této konkrétní věci byly provedeny“, není. Při jeho pozorné četbě lze totiž zjistit, že právě absence právní normy a nedoložení důkazů je to, co Nevyšší soud paní ředitelce a oběma soudům nižší instance vytýká.

Od toho, že nevíme, kdo ona „somálská dívka“ opravdu je, je opravdu nutné odhlédnout, neboť, jak z uvedeného rozhodnutí vyplívá, to není pro meritum věci v tomto soudním sporu směrodatné.

Co se týče práva nosit šátek, ale zákazu nosit čepice považuji úvahu pana Křečka za správnou. Potíž je v tom, že Ústava skrze Listinu základních práv a svobod, která je její součástí, rozdíl mezi šátkem a čepicí dělá. V článku Listina totiž říká, že svoboda náboženského vyznání je zaručena (čl. 15 odst. 1 usnesení č. 2/1993 Sb.), neříká však již, že je zaručena svoboda nosit čepici z nenáboženského důvodu. I pro nošení čepice může jistě být mnoho dobrých důvodů, problém je však tom, že nejsou, na rozdíl od těch náboženských, garantovány Ústavou. Směrodatná je v této otázce i Úmluva o ochraně lidských práv a svobod (Sdělení č. 209/1992 Sb.), konkrétně článek 9.

Když uvedené rozhodnutí shrnu: Pokud chceme ve škole, nebo obecně ve veřejném prostoru, zakazovat nošení náboženských symbolů, je k tomu třeba zákonný důvod (školní řád zákonným ustanovením není) a tento důvod musí sledovat „legitimní cíle, kterými jsou ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví, morálky a ochrana práv a svobod druhých“. S těmito důvody, se ani paní ředitelka, ani oba nižší soudy, nevypořádaly. Absence zákonné normy a neuvedení „legitimních cílů“, jež má zákaz nošení šátků ve škole sledovat, je hlavním důvodem zrušujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci žalobkyně Ahmednuur Ayan Jamaal, proti žalované Střední zdravotnická škola, se sídlem Ruská 2200/91, 100 00 Praha 10, vedené pod č. j. 25 Cdo 348/2019-31.

J. Schwarz 9.12.2019 10:04

Tak eskamotáž kterou předvádíte pane Breii vede jen ke snížení vážnosti soudů, právního státu i práva samotního.

J. Brei 9.12.2019 11:34

Pouze jsem shrnul rozhodnutí Nejvyššího soudu. Vy jste ho četl? Čím konkrétně jsem snížil vážnost soudů, právního státu a práva samotného, když jsem připomněl argumenty Nejvyššího soudu a důvody, pro které rozhodnutí obou soudů nižší instance zrušil?

J. Jurax 9.12.2019 14:03

Takže zahodím doklady, prohlásím se za žida a budu se dožadovat práva mít při výuce na šešulce jarmulku. Precedens tu je skrz ten šátek, že, ale jekot by kolem toho jistě byl.

Jenže učiniv to bych musel být atypický, neboť hodně blbý žid ...

V. Mokrý 9.12.2019 7:06

Jo a takhle si tu žijeme pod tou naší nezávislou justicí !

K. Wágner 9.12.2019 5:52

"Pokud totiž v našich školách nesmí mít nikdo na hlavě pokrývku hlavy, nemůže jakékoliv náboženství představovat výjimku z tohoto pravidla. Jsme sekulární stát a náboženské přesvědčení nemůže nikomu poskytnout jiná práva, než která mají i ostatní občané. Odmítnout někomu „právo“, které nikdo další z občanů nemá, není diskriminace. Když šátek, tak i čepice..."

Naprostý souhlas R^[>-]

J. Sinnreich 9.12.2019 4:29

Jedna se zjevne o islamskou provokaterku, ktera s pomoci sikovnych pravniku vysoudi na skole par tisic za diskriminaci. Dalsi ji budou jiste nasledovat. O pravo, toleranci, nebo nabozenstvi se vubec nejedna.

V. Mokrý 9.12.2019 7:05

Za tím vším je v pozadí některá politická neziskovka.

J. Jurax 9.12.2019 14:08

Muslimové testovali, jaké drzosti si můžou, zaštíťujíce se islámem, u nás dovolit. No a ctihodný soud naletěl a muslimskou drzost posvětil.

D. Šimáček 9.12.2019 4:23

každý kdo se veřejně hlásí k musulmanství by měl být stíhán za podporu nenávistné ideologie (stačí si přečíst korán, aby rozumný člověk viděl, co jsou tihhle vyznavači pedofila pouštního lupiče a vraha mohameda zač)

"odpověděla advokátka „somálské dívky“ tvrzením, že lze být dobrým „straníkem“ i bez čepice s nápisem, zatímco bez šátku „dívka“ nemůže být dobrou muslimkou. Ale to není pravda! Na světě jsou miliony muslimek, které žádný šátek nenosí a naopak si myslí, že povinnost zahalování je znakem podřízenosti žen a proti jejich svobodě oblékat se jak chtějí. Jaké „svobodě to vlastně „fandíme“?" no tady mělaadvokátka nejspíš pravdu když se podíváme na musulmanské země kde jsou za bezšátkovost ženy stíhány ALE z toho nám vyplývá že islám je nenávistná ideologie popírající základní lidská práva a tutíž každý kdo ji zde propaguje měl by být trestně stíhán!

J. Novák 9.12.2019 0:18

Opovrhuji justiční mafií.

P. Staronový 9.12.2019 0:15

Je "právo na bydlení" "tekuté lidské právo"?

M. Šejna 9.12.2019 0:46

Právo na bydlení neexistuje. Takže nemůže být ani tekuté