Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci muslimského šátku je v obecné rovině jistě správný, neboť opravdu by nikdo neměl být diskriminován pro své náboženské přesvědčení. Problém je ovšem v tom, že tento rozsudek je v extrémním rozporu s konkrétní věcí a s důkazy, které v této konkrétní věci byly provedeny. Odhlédneme-li od toho, že nikdo vlastně neví, kdo ona „somálská dívka“ opravdu je – do republiky přiletěla z Moskvy bez dokladů, které jí byly vystaveny na její žádost(?), které pak několikrát „ztratila“ (a kdo se s nimi nyní prokazuje někde v Evropě, ví jen Bůh) a byly jí opakovaně vystaveny doklady nové, k soudnímu jednání se nikdy nedostavila a podle některých (nepotvrzených!) informací již dávno není na území našeho státu) –, soud se mýlí v zásadní věci: Existoval legitimní důvod zákazu šátku žáků při vyučování a tím důvodem byla rovnost občanů a jejich práv.

Pokud totiž v našich školách nesmí mít nikdo na hlavě pokrývku hlavy, nemůže jakékoliv náboženství představovat výjimku z tohoto pravidla. Jsme sekulární stát a náboženské přesvědčení nemůže nikomu poskytnout jiná práva, než která mají i ostatní občané. Odmítnout někomu „právo“, které nikdo další z občanů nemá, není diskriminace. Když šátek, tak i čepice…

Zaměňování problémů, totiž tvrzení „nikdo nám nemá zakazovat, co máme nosit“, jak to činí většina publicistiky a politiků, věc jen zamlžuje. Šlo a jde zde o zcela konkrétní problém, totiž o chování žáků při vyučování. Ne o obecnou otázku, jak se mohou a mají lidé oblékat. Školní řád by totiž po rozsudku NS mohl vypadat takto: „Při vyučování nesmí mít žák pokrývku hlavy, jen muslimky mají výjimku.“ Tomu říkáte rovnost? Na moji námitku v rozhlasovém pořadu, že stejně tak by mělo být chráněno politické přesvědčení žáka, který má při vyučování na hlavě čepici s nápisem „ODS“, odpověděla advokátka „somálské dívky“ tvrzením, že lze být dobrým „straníkem“ i bez čepice s nápisem, zatímco bez šátku „dívka“ nemůže být dobrou muslimkou. Ale to není pravda! Na světě jsou miliony muslimek, které žádný šátek nenosí a naopak si myslí, že povinnost zahalování je znakem podřízenosti žen a proti jejich svobodě oblékat se jak chtějí. Jaké „svobodě to vlastně „fandíme“?

Nevytvářejme „tekutá“ lidská práva, která se dříve či později obrátí proti nám!

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je právník a publicista