Málokterý obor lidské činnosti, mající tak podstatný vliv na naše každodenní životy, je ve veřejném prostoru a zejména médiích tak opomíjen jako právo. V každém seriózním deníku najdete běžně stabilní rubriky o ekonomice, školství, politice i kultuře. Zahradničení, dovolená, třeba i víno si najdou pravidelně alespoň svoji přílohu. Ale právo nic.

Ne snad, že by se o něm vůbec nepsalo, ale je naprosto redukováno na obsah černé kroniky či povýtce ekonomické komentáře daňových zákonů. Pokud už náhodou je některý zákon centrem pozornosti, tak jako třeba silniční, redukuje se problém na banální počtářskou otázku, že 12 bodů je málo, možná ještě, že 21 je hodně. To zoufale nestačí. Právo ovlivňuje naše životy velmi mnoho. V Česku o to více, že politická scéna, nikoho nevyjímaje, je chápe jako nástroj vládnutí.

Přijímané normy nejsou dnes oním právem, tedy oprávněním, ale systémem příkazů a zákazů, kterými je vnucována vůle momentální parlamentní většiny všem bez rozdílu. Banální pravda, že zákony jsou pro všechny, tedy i voliče jiných stran, se zametá pod koberec. Nebojím se v této souvislosti říct, že nepochybně dochází i k odcizování, či lépe oddalování právního světa od běžné společnosti. Každý četl třeba o rovnováze moci soudní, výkonné a zákonodárné. Ale z novin se nedozvíte ani zjednodušený výklad tohoto pojmu.

Nemůžeme předpokládat, že se z běžného čtenáře stane právní odborník, či dokonce že rozbor rozsudku Okresního soudu ve Zlámané Lhotě bude tématem dne na straně jedna a tři. Právo je navenek nudné, jsou to samé papíry, nesmysly a slovíčkaření, nudní advokáti a soudci v černých talárech - to je taky kousek pravdy.

Zábavné a vzrušující je jako každý specifický obor, když vzdělaný odborník jásá nad množením měňavek ve zkumavce, je to obdobné. Jako nelze všechny právní otázky vysvětlit v novinách, třeba přilnavost petitu na skutkový stav, je pro většinu publika stejně vzrušující jako ty měňavky. Jenže měňavky vám těžko vlítnou do bytu a udělají exekuci, na rozdíl od finančního úřadu, který si k vašemu dluhu tisíc korun, který jste zapomněl zaplatit za deset metrů zahrady po tetičce, účtuje penále 100 procent anebo radši víc ročně.

Víme vůbec, jaké tajemství skrývá například platné vojenské právo, a co třeba slavná raketová základna - nejsme náhodou povinni ji na našem území mít a všechno, co se o ní říká, je plácání do větru? Redukce práva ve veřejném prostoru se nám pěkně vymstí. Rubrika právník radí, že zaměstnavatel vám v teple má zajistit sodovku, není tím, co společnost potřebuje. Chybí nám vyjadřovat se k právu, psát o něm, komentovat ho a vynést na světlo. Jinak nám třeba hrozí, že ty ošklivé, povinné mandatorní, zákonné výdaje (kdo ví, co to je?) sežerou celou mzdu. Už teď polykají největší část našich daní.

Je jen na médiích, aby daly právu prostor, a na právnících, aby ho využili. A protože u nás máme právní džungli, nechť průvodci vyrazí s mačetami vpřed.

LN, 6.12.2006

Autor je advokát