PRÁVO: S kým vlastně smí nájemník bydlet?
Jednak málokdo by si asi přál žít ve společnosti, kterou nám Věci veřejné prostřednictvím pana ministra plánují: ten, kdo se chce postarat o nemocného člověka v bytě, který užívá na základě řádné nájemní smlouvy, se musí obávat rozhodnutí soudu, jako by se dopustil bůhvíjak zavrženíhodného jednání. Jako by takovéto jeho počínání nebylo lidsky pochopitelné, a tedy spíše hodné podpory a souhlasu než žaloby u soudu. Z těchto návrhů MMR je vůbec obecně patrno, že si zde neuvědomují, že nájemní právo je právo jako jakékoliv jiné, že má svoji materiální a hmotněprávní hodnotu a přenecháním bytu do nájmu se uživatelem bytu stává nájemce, nikoliv už pronajímatel.
Aktuálněji se mi však závažnější jeví skutečnost, že zatímco si na MMR sepisují obdobné návrhy, ministerstvo spravedlnosti hodlá předložit do Poslanecké sněmovny nový občanský zákoník, jehož ustanovení jsou s představami MMR v zásadním rozporu. Tak § 2112, odst. 1 nového občanského zákoníků stanoví: "Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoliv.“ A nejen to: expertní komise ministerstva spravedlnosti připravující nový občanský zákoník odmítla shora uvedený návrh MMR jako protiústavní, porušující ústavní právo občana na soukromí a na rodinný život.
Takže jak to vlastně je? Jak si řešení tohoto problému vláda představuje, když poslancům k projednání předkládá dva protichůdné návrhy?
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem
Autor je poslanec za ČSSD
