Soudní lékař Radek Matlach nemá v poslední době štěstí. Ve dvou velmi sledovaných soudních procesech posledních let neuspěl.

V procesu s Petrem Kramným soud neuznal jeho verzi otravy jako příčiny náhlého úmrtí matky a dcery v egyptském letovisku a obžalovaného uznal vinným. V procesu se zdravotní sestrou Věrou Marešovou pak odmítl jeho znalecký posudek o vraždách nadměrnou dávkou draslíku a jmenovanou osvobodil.

V naší zemi denně proběhne množství soudních zasedání, jsou vynášeny výroky o vině či nevině, případně náhradách škod apod. Většina z nich se obejde bez účasti znalců, neboť zákoník a mnohaletá praxe poskytuje soudcům dostatečnou oporu ve vynášení rozsudků. Je však jasné, že v závažných případech, většinou tam, kde se jedná o násilnou smrt, případně o vysoké částky, musejí být přizvání znalci v oboru, neboť soudce je absolvent právnické fakulty, nikoli lékařské nebo technické.

Znalec v oboru obdrží spis a zpravidla seznam otázek, na něž musí odpovědět. Každou svou odpověď musí zdůvodnit s odkazem na nálezy ve spisu s přihlédnutím na výskyt podobných příznaků v odborné literatuře, případně již starších soudních případech. Své odpovědi musí formulovat přesně, dle možnosti bez dodatků slov jako „zpravidla“, „pravděpodobně“ a „možná“. Na soudci pak zůstává, ke kterým závěrům znalce přihlédne ve svém závěrečném zdůvodnění a které naopak pomine (pakliže je znaleckých posudků více).

Jsou případy, kdy nelze jednoznačně prokázat, že jisté konání osoby mělo příčinnou souvislost s následkem, který je meritem soudního sporu. Pokud soudce nedojde k přesvědčení, že předložené závěry soudně znaleckých posudků nejsou dostatečně průkazné k vynesení odsuzujícího výroku, musí být dle zásady „In dubio pro reo“ domnělý pachatel osvobozen. Je rovněž nutné si uvědomit, že soudní znalec nemůže svými zkušenostmi a znalostmi pokrýt celý obor medicíny (v těch případech má právo si přizvat další znalce v oborech, které jsou pro případ stěžejní).

Jestliže ve dvou mediálně velmi sledovaných procesech znalec MUDr. Matlach neuspěl, je verze o nedostatečnosti jeho závěrů daleko pravděpodobnější, než že by nastalo nějaké všeobecné spiknutí proti jeho osobě. Jeho veřejná prohlášení, že důvodem odmítnutí jeho závěrů je iritace dalších znalců z jeho osoby, možno považovat za zásadní nepochopení principu soudních sporů. Každý znalec, který u soudu neuspěje, by se měl v prvé řadě zamyslet nad kvalitou své vlastní práce, nad dokonalostí odkazů a závěrů, kterými měl soudce přesvědčit. U znaleckých posudků a soudního jednání znalců nejde o emoce, vzájemné sympatie či antipatie, ale především a jedině o váhu zjištěných poznatků a jejich interpretaci.

Výroky pana znalce MUDr. Matlacha v médiích o nízké kvalitě revizních posudků připomínají staré pořekadlo o potrefené huse.