Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Autorce článku šlo především o právní stránku věci.

Touha mít vlasní dítě je skutečně silná (aspon u většiny lidí), a lidé jsou pro to ochotni udělat cokoliv. Viděli jste někdo film "Mamas a Papas"´? Velice zajímavý a poučný dokument, vřele doporučuji, už jenom pro informaci, čím takoví lidé projdou. Pokud někdo podobnými procedurami skutečné prošel, tak velice dobře ví, že to není nic pěkného a chce to velkou dávku vytrvalosti a odhodláni. Objevil se tady názor, že takovým lidem jde hlavně o uspokojení vlastní potřeby mít děti a ne už tak moc o ty děti samotné. No, já osobně o tom dost pochybuji, ale budiž.

No ale ted si představte, že jsou na světe rodiny, které v pořádku vychovaly nebo ještě vychovávají své vlastní biologické děti a pak se rozhodnou adoptovat ještě další děti třeba z Ruska, Ukrajiny, Cíny a tak. To také není žádná legrace a rozhodně to není laciná záležitost. Proč to ti lidé dělají? Aby uspokojili nějaké své osobní potřeby? To rozhodně ne. Dost často se tím přivedou na mizinu, děti jsou už většinou starší a není to zrovna lehké je v úplně novém prostředí vychovávat. Ti lidé to dělají ze skutečné lásky k dětem, které nikdy neviděli a které jsou už bohužel větsinou neschopné rodičovskou lásku opětovat, protože vůbec nevědí, co to rodičovská láska je.

Já osobně znám několik takových rodin, velice si jich vážím a mám tu čest mezi ně patřit.

Nevím pořádně proč . . .

při čtení jsem si vzpoměl na tehdy legální systém "Der Lebensborn" = Pramen života  . . . Děvče za každé tam novorozeně dostalo 1000 RM . . .

???

Jsem poměrně pokrokový člověk, ale někdy jsou mé názory asi poněkud konzervativní, souhlasím spíš s tím, aby by si bezdětné páry nějaké už narzené dítě adoptovali...

Zajímalo by mě o jakýpočet lidí, kteří hledají "náhradní matku" se vlastně jedná...

Nedokázala bych se vzdát dítěte, které jsem porodila a vím, že matky, které toto musí podstoupit k tomu ve většině případů mají vážné a pádné důvody, ale aby se někdo dobrovolně propůjčoval jako inkubátor... trochu pod lidskou důstojnost, ne? a když někdo z jakýkoliv důvodu svoji důstojnost ztratil, tak mu to ještě požehnat zákonem??

Navíc skutečně nikdo nezaručuje, že se nový rodiče doopravdy o dítě dobře postarají a to nemyslím jen po materiální stránce...obávám se že by se našlo dost takových, kteří by si zaplatily "dělohu" jen aby si madam nezničila figuru... a takový lidé by pak toho chudáčka vychovávali...

Je mi líto, když někdy touží po dítěti a jeho touhu nelze jednoduše vyplnit, ale je spousta možností, jak s zímto "hendicapam" naložit. Na světě je spousta dětí, které nemají nikoho

Re: ???

Pani Svarcova, chci Vam podekovat za hezky napsany nazor. Dovolim si pripojit par vet. ... Konzervativni a pokrokovy spolu vubec nesouviseji. Pokrokovy clovek je jedinec, ktery si umi udelat vlastni nazor a ten je schopen verbalne obhajovat, pripadne prijmout nazor jiny, kvalitativne lepsi. Konzervativni postoje potom v sobe zahrnuji duraz na zodpovednost cloveka sam za sebe. Zdurazneni lidske dustojnosti patri do konzervativniho slovniku ... Duchodovy system, danovy system, a dalsi, a pohledy na ne slouzi k rozliseni pravice a levice. Zde nastoleny problem rodicovstvi, jeho vzniku, pohled na dite a jeho ochrana spolecnosti, to je pole (jedno z mnoha poli), kde se spolecnost rozdeli na konzervativce a liberaly. Sama jste se zaradila mezi konzervativni cast spolecnosti. Autorka clanku, byvala pravicova politicka (ODS), je liberalniho razeni. Prave liberalni postoje v oblasti rodicovstvi jsou velmi nebezpecne. Tyto postoje prosazuji predevsim individualni prava rodicu nad prava deti. S pozdravem (top0625top@live.com)

Ke zmiňovanému náboženskému pohledu

Následuje pokus o jiný pohled a definici jiného názoru, sám připouštím, že se mohu mýlit a nebráním se logické či faktické kritice.

Náboženství podle mého názoru není naplněním nějakých přirozených přírodních cest. Ne v podobě, kterou přisuzujeme přírodním zákonitostem. Desatero v jistém smyslu odporuje přirozenosti, resp. jisté části přirozenosti, té animální. Lidský (osobní) náboženský vývoj je vytržením se a vzdorováním této biologické přirozenosti.

Bude to možná znít absurdně, ale je-li v zájmu biologie rozmnožování a přežití, pak je umělé oplodnění vlastně přirozeným pokračováním tohoto pudu. Náboženský přístup nejde ruku v ruce s tímto přístupem, jeho cílem není rozmnožování za každou cenu (viz morální zásady, týkající se partnerství/manželství a sexuality). Jeho cílem je osvobození ducha od závislosti a otroctví takzvané přirozenosti a v jistém smyslu dosažení trvalého duševního šťastného a spokojeného rozpoložení, nezávislého na pomíjivých vnějších podmínkách.

Proto je možná ve výsledku i proti umělému oplodnění, protože soudí, že nemohou-li partneři splodit potomka (ono to nemusí nutně znamenat, že jsou biologicky zcela neplodní), z nějakého důvodu stavu jejich ducha pro ně není vhodné, aby plnili rodičovskou roli.

Netvrdím, že takto to vnímají všichni věřící, nejspíš ne, ale takto to chápu já. A já to také chápu tak, že podstoupí-li člověk umělé oplodnění, nedopouští se z principu nějakého hříchu. Jen se možná vzdává možnosti něco podstatného duchovně pochopit a případně se nějak změnit, něco naučit. Nemohu však (a nedělám to) soudit jednotlivé případy a šťastným rodičům uměle zplozeného potomka jejich štěstí přeji.

Re: Ke zmiňovanému náboženskému pohledu

Níže píše pan Panský o adopci. Zcela s ním souhlasím a i když je to v něčem v konfliktu s tím, co píšu, mám pocit, že platí obojí zároveň (resp. v různých situacích platí různé možnosti).

Znám mimochodem případy, kdy lidé nemohli počít, adoptovali dítě, a pak zcela nečekaně sami počali.

Ale ano, matkou dítěte JE VŽDY žena, která dítě nosila a porodila

Jestli to někdo popírá, pak je stejným sociálním inženýrem, jako Hitler a Stalin.

Zapomela jste jeste jeden pohled:

pohled na prelidneny svet. Je nas sedum miliard. A co horsiho, prirodni vyber v podstate nexistuje. Prezivaji defektni deticky vsech moznych druhu a dale se rozmnozuji. Pred 100 lety by umrely, ted se spolecnost musi o ne stale vice starat. A nejvice se rozmnozuji mentalne zpozdene rasy, ty se nestaci uzivit a tak Zapad plati a plati a cernosi se stale vice rozmnozuji.Darwin se v hrobe jiste toci jako vrtule.A take se priliz rychle rozmnozuji advokati. Brzo bude platit: sam sobe advokatem, v Plzni to zaridi.

Autorka clanku zcela ignoruje jeden dulezity aspekt: dite samotne !!!

Mnoho manzelskych paru nemuze pocit dite ze zdravotnich duvodu, nektere pary nechteji z jinych duvodu. Bylo by skutecne zadouci, aby tyto pary premyslely o forme adopce. To by jim jiste pomohlo naplnit jejich rodicovskou stranku manzelstvi, ale predevsim a to musim zduraznit - pomohli by diteti nebo detem vyrust v uplne rodine (misto ve vychovnem zarizeni). To by bylo idealni a temto lidem s obdivem tleskam. Adopce ditete totiz potrebuje urcitou hladinu skutecneho materskeho (rodicovskeho) citu. Ne vsichni lide jsou toho schopni ci ochotni. Autorka uvedla nekolik jinych zpusobu, jak pocit dite. Tyto formy sebou ale nesou velka rizika a maji vedlejsi dopady: produktem mimodelozniho oplodnovani je nespocet zmrazenych "nepotrebnych" lidskych zarodku, s nimiz si mnoho statu nevi rady (po pravni strance). Zrovna tak jsou pravni problemy se surogatnim materstvim (kdy se dve "matky" mohou prit o vlastnictvi pocateho ditete). Predevsim tim vsim ale trpi deti, o ktere tu melo jit. Konzervativni pohled je jasny - adopce predevsim. Jenze liberalni casti spolecnosti to nestaci a tak autorka sonduje. Muzeme mit pocit uspokojeni z lekarske a technicke vyspelosti v oboru humanni reprodukce. Na sve si urcite prijdou pravnici, kterym psenka jen pokvete. Kdo tu ovsem trati je spolecnost a predevsim deti samotne. Jak ukazala autorka, zajmy deti ji jaksi vypadly ze zretele. top0625top@live.com