Poslanec a hejtman MUDr. David Rath byl zatčen 14. května 2012 před domem u garáže Kateřiny Pancové a Petra Kotta v Rudné u Prahy s krabicí, o níž policistům tvrdil, že si v ní odnáší kvalitní víno. Když ji policisté otevřeli, našli v ní sedm milionů korun v tisícovkách, dvoutisícovkách a pětitisícovkách.

Po 18 měsících byl Rath propuštěn z vazby. Před tím jeho manželka a otec zaplatili dvoumilionovou kauci a soudní proces pokračoval. Všichni byli obžalovaní z korupce při zadávání veřejných zakázek ve Středočeském kraji, jehož byl Rath hejtmanem: bylo jich celkem jedenáct, byli ale již na svobodě.

A protože David Rath začal velmi důsledně využívat všechny obstrukce, tvrdil, že je nemocný, podával stížnosti, odvolání a žaloby, aby oddálil vynesení rozsudku, rozhodl se soudce Robert Pacovský proces rozdělit a nejprve odsoudil devět obviněných v čele s Petrem Kottem a Kateřinou Pancovou Kottovou. Tresty se pohybovaly mezi pěti až sedmi a půl lety, ale jsou zatím nepravomocné.

Proces s Davidem Rathem a administrátorkou tendrů Lucií Novanskou začal minulé pondělí po dvouměsíční pauze a Rath v taktice zdržování dál pokračuje: svého zákonného soudce začal opět napadat, opět ho obvinil z podjatosti, a dokonce na něj podal civilní žalobu kvůli dlouhé vazbě, žádá od něj osobně sto tisíc. Navíc trvá na předčítání mnoha listinných důkazů, které všichni zúčastnění mají ve spise, znovu chce vyslechnout i znalce atd. Soudci vyčítá, že v již vynesených rozsudcích se o něm hovoří, byť nepřímo, jako o hlavní postavě korupčního spiknutí, i když viděno zvenku, bez hejtmanova krytí by nic takového nebylo evidentně možné.

Dost přesně situaci u soudu popsal státní zástupce Petr Jirát, když novinářům řekl: „Pan doktor Rath je naprosto plánovitě na senát stále drzejší. A pak říká: Není možné, abyste nebyli podjatí, když jsem na vás tak drzý.“ Dle odborníků se obviněný Rath drží stále ještě na hraně: obstruuje, ale snaží se neurazit soud, a proto lze zatím těžko říci, že maří průběh jednání. A i kdyby tuto hranici překročil, soud mu může uložit pokutu nanejvýš 50.000 korun, což je jistě komické, když z odposlechů vyplývá, že s největší pravděpodobností každý ze tří hlavních obviněných získal korupčním jednáním kolem 60 milionů korun.

Soudní jednání se proto může táhnout tímto způsobem ještě třeba půl roku.

Průběh soudního jednání ale ukazuje na dvě důležité věci: na nízkou morální úroveň bývalého poslance, hejtmana i advokáta, který tuto hru s obviněným hraje, ač se to příčí advokátské etice, a na nízkou právní kulturu v naší zemi, která to toleruje. Něco takového by se v zemích s jinou právní tradicí nemohlo stát, protože, jak mi řekl profesor Jiří Přibáň z Cardiffu, procesní postavení třeba ve Velké Británii se řídí jinými pravidly a postavení soudu je vůči stranám mnohem silnější.