Neviditelný pes

PRÁVO: Poslanecký roubík

8.11.2008

Jak šlápnout svobodě slova na krk a tvářit se při tom demokraticky?

Těžký úkol, ale českým poslancům se spojenými silami podařil. Tiše a nenápadně přilípli paragraf o zákazu zveřejňovat odposlechy k novele trestního řádu, jež má chránit osobní údaje obětí trestných činů. Učinili tak téměř jednomyslně, jako by šlo o imunitu či jejich platy.

Pokud novela projde legislativním trním, tak nás napříště nepotěší žádné Ivánku, kamaráde, nebo Íčko a Téčko to zařídí. To by si pisálkové dali, to by je mohlo přijít na pokutu až pět miliónů korun, či dokonce pětileté vězení.

Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda je zkrátka hlava otevřená. Jelikož stát neumí zařídit, aby policisté, státní zástupci a advokáti neposkytovali tisku informace z vyšetřování, sejmou zákonodárci novináře, rázně po bolševicku.

A co ústavou zaručené právo na informace? V tom má Benda jasno, je to ve střetu s právem na ochranu osobnosti a tomu dala Sněmovna přednost. Ať si novinář uveřejní, co chce, ale pak si to u soudu odskáče.

Přemýšlím, co tak může nutit policistu nebo žalobce, aby předávali informace z rozpracovaných případů sdělovacím prostředkům a činili tak z nich věc veřejnou. Vždyť tím mohou ohrozit úspěch vyšetřování. Jestli to dělají pro peníze, pak pro ně není omluvy.

Co když ale většina takhle zveřejněných případů plynula ze zoufalství vyšetřovatelů, na které kdosi seshora vyvíjel tlak, aby vyšetřovanou věc zahráli do zázemí? Ode dne, kdy Vesecká odebrala Čunkův spis žalobci Obstovi a předala ho vstřícnému Salichovovi, po nevybíravých útocích na vyšetřovatele Šošovičku, si lze představit mnohé.

Co tak asi zbývá slušnému, charakterem nepřizpůsobivému vyšetřovateli, když mu politická špína ukápne na choulostivý spis a když vidí, že vyšetřování mu někdo směruje do ztracena? Pokud je skutečně "nerozumný", zařídí aspoň zveřejnění coby poslední možnost, jak zabránit, aby lumpárna byla utajena. Co na takovém občanském postoji poslancům tolik vadí?

Stačí si jen připomenout, které zveřejněné odposlechy unikly na veřejnost a kdo v nich figuroval. Když si odmyslíme fotbalové rozhodčí a bafuňáře s jejich kapříky, jsou to politici. Na internetu se kdysi objevil Topolánkův rozhovor s Dalíkem v kauze Kořistkově. Bez zveřejněných odposlechů bychom nevěděli nic o kontaktech mafiána Mrázka na řadu politiků. Padala v nich i jména Langra a Tlustého.

Průhlednost "přílepku" je očividná. Poslanci nechrání osobní data svých voličů, chrání sami sebe. Že přitom vyrobili roubík na novinářská ústa, že ohrozili svobodu tisku a práva lidí na informace, že vlastně nahráli těm, kdo porušují zákony, je asi nebolí. Co na to řeknou ctihodní senátoři, co řekne prezident, až se jim ta poťouchlost dostane do rukou?

Právo, 6.11.2008



zpět na článek