19.3.2024 | Svátek má Josef


PRÁVO: Poprvé ve vězeňském munduru I (část 1)

18.10.2019

Hlavní líčení ve „velké daňově kauze“ proti Shahramu Zadehovi (dále jen SAZ) & spoluobžalovaným, probíhající od r. 2015 u Krajského soudu v Brně před senátem Aleše Novotného, pokračovalo ve dnech 7.-11. října 2019. Při zahájení jednání dne 7.října 2019 přítomní zažili překvapení: hlavní obžalovaný SAZ se nedostavil jako obvykle v elegantním obleku s vázankou a kapesníčkem, ale v erárním oblečení vězně ve výkonu trestu. 

 Kromě toho jej nepřivedla eskorta šesti těžkooděnců, ale dva řadoví příslušníci Vězeňské služby ČR. Asi mu s ukončením vazby přestalo hrozit blíže neurčené nebezpečí, takže již není třeba jej chránit. Na výrazu pana odsouzeného nebylo patrné, že by mu změny vadily: byl zřejmě v pohodě. V průběhu jednání se ukázalo, že ani jeho výmluvnost neutrpěla. Přece jen to je hrdý, silný muž, kterého hned tak něco nezlomí.

Zrušení eskorty těžkooděnců by mělo být důvodem k zpětnému přezkoumání účelnosti tohoto opatření, za které Vězeňská služba zaplatila spoustu peněz. Jak praxe ukazuje, asi to bylo zbytečné. Zkoumání odpovědnosti za plýtvání je na místě.

Překvapením byl i svědek J.B., jímž se soud zabýval celý den a ohlasy na jeho vystoupení ještě nazítří. Úspěchem byla již sama skutečnost, že se dostavil. Policejním výslechům k této věci se v minulosti úspěšně vyhýbal. Dostat jej před soud bylo obtížné, trvalo hodně dlouho, než se to zdařilo. Doprovázela jej ochranka Vězeňské služby. Překvapil i obsahem svědectví a vystupováním. Jeho výslech se řadí obsahem a významem k vystoupením korunního svědka Petra Pfeifera, jeho manželky Mileny a spolupracovníka, „procesualisty“ Jana Náprstka. Od nich se ale lišil: zatímco zmíněná trojice chvílemi propadala hysterii a poplakávala, svědek J.B. předstoupil před soud s písemnou přípravou, naprosto klidný, soustředěný a výpověď začal dlouhým souvislým vypravováním.

Část jeho výpovědi se týkala nevyslechnutých svědků a obsahovala dosud neznámé skutečnosti, což je důvodem k opatrnosti v reprodukování jejího obsahu, včetně zastření některých informací a jmen osob.

Svědek popsal vývoj své „kariéry“ ve službách korunního svědka Petra Pfeifera. Byl jeho blízkým spolupracovníkem. V určitém období dohled nad jeho prací vykonávala manželka Petra Pfeifera Milena. Vstupem do jeho služeb podstatně zlepšil svou finanční situaci, ale vadilo mu, že nebyl v zaměstnaneckém poměru. Mnoho informací o dění, na kterém se pak podílel, získal, až když bylo po všem. Jeho vztah s Petrem Pfeifrem se vyvinul v kamarádství, ale později se horšil a došlo nakonec na situaci, v které byl vyzván k odevzdání pasu a občanského průkazu.

Z jeho vyprávění a z odpovědí na dotazy vyslýchajících vyplývá, že Petr Pfeifer provozoval vlastní obchody s pohonnými hmotami mimo rámec obchodních aktivit firem P.P.S. a Ecoll Invest a vydělával hodně peněz cestou krácení daní. Řídil a kontroloval svědkovu činnost a určoval čísla účtů, na která měl poslat peníze. Svědek nevěděl, komu a proč se peníze posílají. Na Pfeiferových obchodech se kromě něj podíleli lidé, jejichž jména procházejí nejen touto kauzou, ale i pravomocně ukončeným případem stíhání SAZ & spol. u Městského soudu v Brně kvůli přípravě ovlivňování svědků („malá“ kauza) a zejména trestním případem, popsaným v trestním oznámení Finančně analytického útvaru MF z června r. 2013. Někteří účastníci si mezitím vysloužili odsouzení za jinou trestnou činnost a jsou ve vězení, jiní působili v „malé“ kauze jako záškodníci proti SAZ, popř. jako spolupracovníci policie. Skupina, ovládaná Petrem Pfeiferem, tedy provozovala svou činnost napříč strukturami všech tří trestních případů.

Toto zjištění oživuje vzpomínky na počátky současného procesu. Tehdy policie považovala Petra Pfeifera za hlavního podezřelého v podvodných obchodech s pohonnými hmotami a takto ho i označilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v žádosti do Rakouska o mezinárodní právní pomoc. Pak ale z dosud neobjasněných důvodů se karta obrátila: policie se přestala zajímat o Petra Pfeifera, dokumentaci o jeho vyšetřování odstranila ze spisu a na jeho místo do puzzle dosadila SAZ, o kterého se do té doby nezajímala.

Svědek slyšel o existenci SAZ jako o boháči, který má pronajatá dvě patra v bratislavském hotelu Kempinski a obchodní partneři o něm mluví jako o „pánovi“. Setkával se s ním jen náhodně a nic podstatného spolu neřešili, byl vedlejším účastníkem porad. Také s majiteli a vedoucími manažery společností P.P.S. a Ecoll Invest měl styky jen sporadické.

Zmínil se o únosu Petra Pfeifera, který měl být důvodem pro odčerpání cca 41 mil. Kč z majetku P.P.S. jako výkupného. Stejně jako někteří svědci z osádky firmy P.P.S. vyslovil pochybnost o tom, zda k únosu skutečně došlo. Podle jeho názoru „výkupné“ mělo být kořistí Petra Pfeifera. Shodou okolností dne 10. října 2019 bylo v budově Krajského soudu v Brně zahájeno obnovené trestní řízení soudní proti pachatelům domnělého únosu. Protože se nedostavili dva obžalovaní, jednání nakonec neproběhlo.

Pozoruhodné je svědkovo sdělení, že Pfeiferova skupina měla pronajaté byty společně se společností Czech Petrol Distribution, ústřední firmou řetězce pachatelů krácení daní, odhaleného v r. 2013 Finančním analytickým útvarem MF. Zajímavé to je i proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by se policie zmíněným trestním oznámením zabývala.

Celkové vyznění svědkova vystoupení podporuje domněnku, že seznam obžalovaných v této kauze zůstal podivně neúplný a naopak leckdo se do něj neměl dostat.

Předseda senátu Aleš Novotný podrobil svědka důkladnému výslechu. Kromě podrobností o jeho vztahu k manželům Pfeiferovým, jeho existenčních podmínkách a stycích se zájmovými osobami se hlavně zajímal o obsah jeho pracovních úkolů. Pozornost věnoval jeho vztahu ke společnosti Czech Petrol Distribution, zmiňované v trestním oznámení Finančně analytického útvaru MF, a o jejím postavení v řetězci. Požadoval objasnění jeho vztahu k ods. Michalu Šimákovi. Nechal si vysvětlit účel nahromadění částky 250 mil. Kč na vyhrazeném účtu: byl to „vývar“ několika členů skupiny. Objasňoval si postavení svědkem zmíněných osob, o nichž se v přípravném řízení ani před soudem dosud nemluvilo.

Zaujalo ho, že na jaře r. 2013 přenesl Petr Pfeifer od něj na sebe proplácení faktur. Zajímal se o finanční vztahy mezi Pfeiferovou skupinu a firmami P.P.S. a Ecoll Invest. Upoutala ho svědkova zmínka o únosu Petra Pfeifera. Zdůraznil, že tato věc není součástí zkoumané skutkové podstaty tohoto procesu, ale přesto byl zvědavý, zda svědek zná více podrobností. Dověděl se pak znova pouze tolik, že asi šlo o fingovaný únos, sloužící k zastření zpronevěry 41 milionů Kč. Vyjasnil si, že svědek měl oprávnění k nakládání s bankovními účty, které užívala Pfeiferova skupina. Zajímal se o porady, jichž se zúčastnil společně se SAZ. Požadoval po svědkovi vysvětlení, co myslel výrokem, že kdyby věděl, o co jde v obchodech, na nichž se podílel, „že by to nedělal“.

Svědek vysvětlil, že až po únosu Petra Pfeifera začal chápat, že by mohlo docházet k trestnému jednání a začal se vyptávat. Soudce se ho také ptal, zda zná některé další obžalované a jmenovitě přítomné v soudní síni. Svědek poznal SAZ a obž. Petra Moštěka. Připustil jedno jednání s ním, ostatní jména mu nic neříkala. Uvedl ale, že řadu osob zná jen křestními jmény a nevyloučil, že by poznal některé z vyjmenovaných předsedou senátu, kdyby je viděl. Aleš Novotný nevyužil možnost ukázat mu fotografie. Samozřejmě se zajímal o styky SAZ se zájmovými osobami a dostalo se mu vysvětlení. Rovněž se pídil po svědkových vztazích se svědkem Janem Náprstkem. Chtěl vědět, kdo se zúčastnil oslavy narození syna Pfeiferových. Svědek připustil velmi omezený styk s obž. Danielem Rudzanem jen na začátku jeho působení ve službách Petru Pfeiferovi. Také se několikrát sešel se svědkem Martinem Valentovičem.

V odpolední části jednání dostali příležitost ke kladení otázek přísedící, kteří jako obvykle zvědavost neprojevili. Ostatně po důkladném výslechu Alešem Novotným bylo obtížné najít ještě nějaké další nejasnosti. Přišla tedy řada na státního zástupce. Zajímal se, zda svědek pracoval přímo pro Petra Pfeifera nebo pro nějakou společnost a jaký byl vztah mezi Petrem Pfeiferem a obž. Danielem Rudzanem. Ptal se i na úlohu některých nevyslechnutých svědků a na pracovní náplň obž.Michala Šimáka, také na svědkova sporadická setkání se SAZ. Chtěl vědět, co se řešilo při setkáních se SAZ a zda připravoval pro Petra Pfeifera nějaké tabulky, popř. k čemu sloužily.

Předseda senátu doplnil otázky státního zástupce požadavkem na vysvětlení tvorby fakturačních cen.

Svědka se pak postupně ujali čtyři obhájci. Zejména je zajímaly podrobnosti o finančních vztazích uvnitř řetězce, jeho pravomoci a zda mu Petr Pfeifer uložil mlčenlivost. Také zkoumali, zda jejich klienti mohli vědět o nepravostech, k nimž v těchto obchodech docházelo. Dále se vyptávali na jeho dřívější styk s policií a dověděli se, že kdysi podával vysvětlení k únosu Petra Pfeifera bez přítomnosti obhájců. Za nejdůležitější výsledek jeho výslechu obhájci považuji jeho doznání, že od určité doby věděl, že některé společnosti z řetězce krátily daň z přidané hodnoty.

=================================================

Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu
ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Kniha je dostupná zde.