Kateřina Ctiborová je soudkyní rok a půl, slouží v pátém pražském obvodu. Loni se stala jednou z hrdinek příběhu, který od voleb neobyčejně vzrušuje politiky ODS a ČSSD a kvůli němuž se mají měnit zákony.

Soudkyně Ctiborová totiž loni nepovolila Inspekci ministra vnitra odposlechy pro vyšetření úniku tzv. Kubiceho zprávy. Názorně tím dokázala, že soudní povolení není jen pro okrasu, ale může a má fungovat jako pojistka.

Jméno Ctiborové se objevilo ve dvou článcích, žádný novinář ji ale dosud nekontaktoval. "Velká odposlechová aféra" tedy cosi vypovídá o soudcích. Ale i o médiích.

Když má expert dovolenou

Soud pro Prahu 5 je pěkná ukázka, jak to s odposlechy chodí. V jeho obvodu sídlí BIS i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, takže patří v zemi k nejvytíženějším. Je to velký soud, může si proto dovolit luxus: na odposlechy, vazby či domovní prohlídky má vyčleněného specialistu - Jana Novotného. Soudcem je osm let, povolováním se zabývá tři roky.

Loni v červenci byl na dovolené a zastupovala ho Ctiborová. Se žádostí o výpis ze 14 mobilů ještě souhlasila (nechce výslovně potvrdit zprávu MF Dnes, že šlo o Kubiceho, dva poslance a dva novináře). Inspekce tehdy připsala Janu Vidímovi z ODS pět čísel, protože si nebyla jista, která z nich užívá.

Když ale koncem července chtěla inspekce začít přímo odposlouchávat, mladá soudkyně žádost odmítla. Inspekce jí totiž nepředložila žádný výsledek z pátrání ve výpisech. "Neprokázali, že mezi čísly existovala reálná komunikace," vysvětluje Kateřina Ctiborová.

Pak přijel Novotný z prázdnin... a zbytek už známe. Ještě v červnu odposlechy odmítal, v srpnu ale u 47 čísel povolil výpisy, u některých odposlechy. Inspekce přitom do seznamu připletla i mobily, které tam neměly co dělat (třeba čísla olomouckých komunálních politiků a jejich dětí). Novotný to objasňovat nechce: "Je to ještě živý případ, nebylo by to profesionální."

Bouchni razítko a věř mi

Novináři i politici žonglují s výrazy "odposlech" a "výpis" až příliš lehce. První případ je mocný vpád do soukromí, proto o něj musí žádat státní zástupce a jen u zvlášť závažných zločinů (vraždy, drogy, ekonomická kriminalita). Výpis je pouze přehled, komu a kdy a jak dlouho "sprostý podezřelý" volal, soud o něj může žádat sama policie a dělá se u kdečeho.

Investigativní novináři se ohrazují, že inspekce si tak přečetla jejich "telefonní účet" za půl roku a čísla jejich kontaktů. Mobily jsou zákeřné, z výpisů jde vyčíst i to, kde zhruba volající zrovna stál. Ovšem z výpisu nikdy není jasné, kdo aparát držel; třeba si ho půjčil kolega nebo člen rodiny.

Případ dobře ilustruje, nakolik soudce musí věřit, že mu policie nelže. "Někdy je v žádosti jen prvních pár stop, ještě ani nikdo není obviněn," říká dlouholetý trestní soudce Libor Vávra, dnes předseda soudu pro Prahu 1. "Ale také mi jednou přivezli šest přepravek dokumentů ke zkrachovalé makléřské firmě. Myslíte, že jsem měl měsíc času, abych to celé pročetl?"

Přesto nemusí jít o mechanické razítkování. Soud pro Prahu 5 loni zamítl 7 % z 98 žádostí o odposlech (a také 18 z 501 žádostí o výpis). Některé soudy tuto statistiku vůbec nemají, Libor Vávra ale odhaduje za Prahu 1 poměr podobně.

Jen ať se o tom mluví!

Na to, jak mnoho politici o "napíchnutí" mluví, existuje překvapivě málo analýz. Vnitro i spravedlnost mají jen starší policejní rozbor z října 2004. V něm stojí, že nárůst odposlechů kopíruje nárůst počtu mobilních čísel (nové technologie "mění komunikační chování, hovory se stávají častějšími a obsáhlejšími", libuje si analýza).

Na Slovensku přijali v roce 2003 zákon, který zpřísnil povolování odposlechů, zavedl pravidelné testy pravdomluvnosti pro státní "odposlouchávače" a zakázal soukromé špiclování. Slovenská policie předloni provedla 1123 odposlechů (ve 172 případech byl výsledek použit jako důkaz v trestním řízení). Česká policie jich ve stejném období nasadila mnohem víc - 7357. Kolik z toho vzešlo důkazů, nikdo neví. Pouhé "výpisy z mobilů" se v české ani slovenské policejní statistice neuvádějí.

Ale každá vlna veřejného zájmu je dobrá. Reagují soudci: letos už na Praze 5 zamítli čtvrtinu (16 z 64!) žádostí o odposlech. Reagují politici: z návrhů ministra spravedlnosti je nejlepší ten, aby policie musela po čase vyrozumět všechny, jejichž odposlech k ničemu nevedl (to ukončí ležérní přítmí). Třeba zareagují i novináři: deník Aktuálně.cz podává stížnost proti tomu, že inspekce četla výpisy z mobilů jeho lidí. Fajn, a kdy sundá z webu zase jeden anonymně uniklý odposlech - nahrávku premiéra s poradcem Dalíkem, na niž oba pánové jen obhrouble klábosí?

HN, 18.4.2007