Miliony diváků dnes viděly v televizi záběr, ve kterém dva, možná tři policisté v uniformě nebo i v civilu drží za ruce zkroucené za zády a asi i za hlavu nebo za vlasy v hlubokém předklonu nějakého provinilce, který se očividně zcela podrobuje a nic jiného mu ani nebývá, nemůže se ani hnout. Zprava se náhle do záběru přiřítí statečný policista a s rozmachem a vší silou mlátí několikrát služebním obuškem znehybněného člověka do zad a do oblasti, ve které se nacházejí ledviny. Nikdo z ostatních okolo mu v tom nijak až do konce záběru nebrání.

Ne - to není archívní snímek z Palachova týdne nebo Národní třídy v roce 1979. Uniforma není hrášková, ale černá. Píše se rok 2006 a jedná se o zásah Policie ČR proti koncertu pravicových extremistů. Důvodem je text jedné písně. Tedy slovo!

Je úplně jedno, jestli ten bitý člověk hlásal takové nebo makové názory. Ale mlátit ve stylu starých dobrých pohotovostních jednotek SNB a StB kohokoli, kdo se nebrání, je znehybněn a nikoho v tu chvíli konkrétně neohrožuje, to přece nemůže strpět žádná země, která se chce hlásit k svobodnému a demokratickému světu, ani žádný její slušný občan!

Jestli se ihned uplatnil zvláště přísný postup proti policejnímu hlupákovi, který paní Kateřině Jacques naletěl na rafinovaně zinscenovanou a tak úspěšnou předvolební provokaci, měla by i tady veřejnost znát již zítra jméno toho siláka, který si potřeboval bouchnout a inspekce by stejně nekompromisně měla prověřit jeho psychologické testy a odbornou způsobilost, stejně jako odpovědnost velitele zásahu a jeho nadřízených.

Bohužel tenhle zmlácený spíše teď někde močí v tichosti krev v policejní cele a tento příspěvek asi těžko někdo uveřejní, není to dnes v módě. Zmlácený není totiž kandidát na poslance ani vládní úředník. Stojí na opačné straně politického spektra a neměl sebou ani malé děti pro soucit ani nachystané novináře a fotografy, kteří vše vhodně zadokumentují a už zítra rozjedou celostátní kampaň.

Nemám rád extremisty jakéhokoli druhu. Ale nemám zejména rád individua, která si ukájí své komplexy nebo agresívní úchylky pod policejním odznakem zaručenou beztrestností. Nemám rád jejich velitele, kteří jim to trpí a kryjí je. Nemám také rád politiky a aktivisty, kteří si objednávají rozdílné přístupy k propagátorům tak navzájem si podobných politických cílů, které jen zdánlivě stojí na těch opačných stranách hnědo-rudé hranice.

Autor je lékař