aneb Výzva českým poslancům

Jako výraz bezvýhradného souhlasu připojuji symbolicky svůj podpis pod úhel pohledu Václava Vlka v LN ze soboty 23. srpna 2008 (Odškodné za neoprávněnou vazbu je směšné) a vyzývám všechny demokraticky smýšlející poslankyně a poslance dolní sněmovny českého parlamentu: Nyní je čas k činu!

Ano, nyní, když advokát Vlk veřejně popsal jev, který je sice veřejným tajemstvím už dlouhá léta, ale na nějž se vztahuje rčení: už včera bylo pozdě. Zejména tváří v tvář miliardovému odškodnění v arbitrážích, jichž jsme v této době svědky, jsme konfrontování s nespravedlností, která bez přehánění volá do nebe.

Jak je možné, že demokratický stát, jehož vrcholní ústavní představitelé nás pravidelně ve svých vznešených projevech přesvědčují o tom, že jeho prazákladem je úcta ke svobodě jedince, vůbec připustí existenci tak obludného dvojího metru? Jak je možné, že když stát pochybí a neumožní podnikateli uskutečnit jeho byznys či neochrání jeho investici, lze se domoci náhrady v miliardách, zatímco když chybou téhož státu je nevinný jednotlivec připraven o osobní svobodu, čímž utrpí jeho čest a dobrá pověst, odbude se to ubohou a důstojnost člověka urážející almužnou?

Nehoruji proti miliardám odškodného pro byznysmeny a jejich firmy (Štáva, Lauderova CME, Nomura …), které uspěly v arbitráži vyvolané nesprávným chováním českého státu vůči nim. Jako pravicově orientovaný občan, který má ve svém pomyslném erbu heslo „Bůh - Svoboda – Spravedlnost“ ani nemohu zastávat jiný názor. Spolu s advokátem Václavem Vlkem se ale musím co nejdůrazněji ohradit proti tomu, že se český stát nechová stejně v případě pochybení svých úředníků, jež se zásadním způsobem dotýkají svobody občanů.

Je to totéž, jako kdyby se za majetkové trestné činy trestalo řádově desítkami let vězení, zatímco pachatelé usvědčení z vraždy by byli odsuzováni na několik týdnů ztráty svobody. Toto srovnání zní absurdně, v případě „odškodňování" lidí nevinně držených ve vazbě ale takto absurdní poměr existuje, srovnáme-li jejich peněžní satisfakci s tím, co dostanou lidé (firmy), které stát poškodil, následkem čehož utrpěl jejich (často potenciální) byznys.

V kapitalismu je ovšem byznys posvátná věc, to nikdo, kdo stojí napravo od středu, nezpochybňuje. Jedním dechem je ovšem třeba dodat, že v demokratickém kapitalismu je vedle byznysu posvátná také lidská svoboda.

Proto, na základě výše uvedeného článku advokáta Václava Vlka, vyzývám členy dolní sněmovny českého parlamentu k neprodlenému vzniku poslanecké iniciativy, která by vedla ke změně příslušných zákonných norem tak, aby lidem, kteří byli vinou státu nuceni pobývat ve vazební věznici, aniž se jakkoli provinili, bylo napříště kromě samozřejmé písemné omluvy vyplaceno dostatečně vysoké odškodné, jež by bylo s to postižené i veřejnost přesvědčit o tom, že stát nejenom proklamativně, ale především reálně ctí svobodu jednotlivce jako nejvyšší hodnotu.

Stejskal.estranky.cz