Hlavní líčení ve „velké daňové kauze“, vedené proti Shahramu Zadehovi & spol. u Krajského soudu v Brně před senátem předsedy Aleše Novotného, pokračovalo ve dnech 17-19. června 2019 prováděním důkazů v nepřítomnosti většiny obžalovaných, samozřejmě zastoupených obhájci, a za obvyklého nezájmu veřejnosti včetně novinářů.

Před soud předstoupili jako svědci další představitelé firem, které se zabývaly zakládáním společností „na klíč“. Jimi založené společnosti figurují v obžalobě v seznamu daňových dlužníků. Předsedu senátu nesmírně zajímalo, zda si svědci pamatují, kdo u nich založení nebo převedení firmy objednal, popř. zda mají v archivu nějaké listiny, s jejichž použitím by bylo možné objednatele firem identifikovat. 

Opakovalo se totéž, co v dřívějších případech: svědci se odvolávali na dlouhý časový odstup, v nejlepším případě si vzpomněli, že založili a prodali společnost předestřeného jména, ale to bylo vše. Předseda senátu se velmi snažil oživit jim paměť, ale nedosáhl vůbec ničeho. Mimo to jej všichni svědci shodně ujišťovali, že související listiny tak dlouho nearchivují. Někteří mezitím své firmy prodali a ztratili přístup k archivům. 

 Zájem předsedy senátu byl pochopitelný: snažil se touto cestou získat usvědčující důkazy. Pochopitelný byl i neúspěch: převážně se jednalo o obchody z let 2010 - 2012. Méně pochopitelná je skutečnost, že se o zajištění požadovaných důkazů nezajímala včas policie, vždyť jejich užitečnost je patrná na první pohled. Není to ostatně jediný policejní „nedodělek“, s nímž se toto řízení potýká.

Jiného druhu byli tři svědci, jejichž jména se vyskytují v souvislosti s vyšetřovaným jednáním spolupracujícího obviněného Jiřího Eliáše. Jednoho z nich přivedla policie z výkonu trestu, který si odpykává za blíže nepopsanou daňovou trestnou činnost . Je pozoruhodné, že pan obžalovaný si je nepřišel poslechnout. Všichni tři svědci se zřejmě nějakým způsobem aspoň dočasně podíleli na obchodování s pohonnými hmotami, částečně společně s panem obžalovaným, ale unikli pozornosti policie, vyšetřující tento případ. 

Všichni tři vyprávěli o stejných věcech jako pan obžalovaný při vyšetřování nebo před soudem. Odlišnosti od jeho výpovědí vyznívají v jeho neprospěch. Oslabují tak věrohodnost jeho výpovědí, učiněných v neprospěch spoluobžalovaných. V jejich výpovědích zazněla jména několika osob, jež zřejmě sehrály nějakou úlohu v obchodech pana obžalovaného s pohonnými hmotami, ale dosud se o nich nikde jinde nemluvilo. Podstatné je, že řeč šla o obchodech, jež probíhaly dříve, než se na scéně objevily společnosti obžalovaných Ecoll Invest a P.P.S. a v obchodech svědků a obž. Jiřího Eliáše nehrály žádnou roli. Také zde nezaznělo jméno Shahrama Zadeha. Podobný obraz by asi poskytl také výslech čtvrtého svědka, který patřil do stejné skupiny. Avšak odmítl vypovídat a po několika málo minutách opustil soudní síň.

Zvláštností byla výpověď dalšího svědka, přivedeného z výkonu trestu, potrestaného za neplacení výživného. Projevil se jako krystalická podoba „bílého koně“: zapsán v řadě společností jako jednatel, společník či člen statutárních orgánů o svém „významném postavení“ vůbec nevěděl, nedovedl vysvětlit, jak se jeho jméno do veřejného rejstříku dostalo a neznal nikoho z obžalovaných. V době, kdy měl hrát „významnou úlohu“, žil chudě a dočasně bydlel na ubytovně. Předseda senátu se marně pokoušel oživit jeho paměť, ale nakonec to vzdal a po několika minutách jej propustil ze soudní síně.

„Zlatým hřebem“ programu měl být s napětím očekávaný výslech jednoho z blízkých spolupracovníků obž. Shahrama Zadeha, naplánovaný na poslední půlden bloku. Nebylo jisté, zda se podařilo doručit mu předvolání. Svědek se nedostavil a ani o sobě nedal vědět. Hlavní líčení proto bylo odročeno na další termín.

Nicméně soud se tímto blokem hlavního líčení přece jen několika krůčky trochu přiblížil k stále ještě vzdálenému rozsudku.