27.11.2020 | Svátek má Xenie


PRÁVO: Platí na korupci tvrdá ruka?

20.3.2008

Ministr vnitra Ivan Langer se netají tím, že hodlá použít v boji proti korupci tvrdá opatření. Zřídí nové justiční orgány a zavede tvrdší postihy vládních úředníků. Je to logická reakce na způsob boje proti korupci, který prosazovaly předchozí české vlády. Shodou okolností měl Mikoláš Dzurinda v roce 1998 podobnou vizi jako nynější český ministr vnitra. Pojďme se tedy poučit ze zkušeností slovenské vlády.

Snad každý ví, že boj s korupcí na Slovensku byl během Dzurindovy vlády tvrdší než u nás. Byly zavedeny tvrdší postihy, zřízen speciální soud boje proti korupci, odposlouchávalo se, skrytě se natáčelo a také byl použit agent provokatér. Není se co divit, to, co se dělo na Slovensku před rokem 1998, bylo někdy srovnáváno s „válkou gangů“. V České republice byl ale způsob boje s korupcí opačný. Ačkoli Zeman proklamoval tvrdý boj, prakticky nikoho nechytil. Když srovnáme vývoj odhalených a objasněných trestných činů spojených s korupcí, zjistíme, že po nástupu Miloše Zemana do vlády se v tomto ohledu prakticky nic nedělo, spíš naopak. Špidlova vláda v trendu pokračovala. Na Slovensku byl ale vývoj opačný. Represe nabrala na obrátkách a boj proti korupci sklízel ovoce.

Zarážející je ale poslední sociologický průzkum Evropské banky pro obnovu a rozvoj provedený v roce 2006 a známý jako Life in Transition. Průzkum hodnotí situaci v ČR takto: „Lidé zřídka poskytují ´protiprávní platby´ veřejným představitelům. Důvěra ve společenské zřízení také výrazně od roku 1989 neklesla. Největší důvěra je přikládána finančnímu systému následovanému úřadem prezidenta a ozbrojeným složkám.“ Šetření na Slovensku EBRD uzavírá takto: “´Protiprávní platby´ veřejným představitelům jsou zde v průměru častější než ve zbytku CEB (Středoevropské a pobaltské státy). Důvěra ve společenské zřízení po roce 1989 lehce poklesla. Největší důvěře se těší ozbrojené složky následované finančním systémem a úřadem prezidenta.“

Co tyto závěry znamenají? Jednoduše to, že z pohledu sociologických průzkumů EBRD je dnes korupční situace v ČR lepší než na Slovensku. Pak nás ale musí napadnout důležitá otázka: Jak je možné, že je na Slovesku korupční situace horší než v ČR i přes to, že slovenská vláda bojovala s korupcí mnohem tvrději než vláda česká?

Určitě se najde mnoho odpovědí. Také se najdou lidé, kteří budou zpochybňovat vypovídací schopnost předložených závěrů sociologických průzkumů. Nejedná se zde ale o sociologické průzkumy, které pokládají otázky typu: „Myslíte si, že je vláda zkorumpovaná?“ Takové průzkumy jsou neprůkazné. Odráží v sobě proměnlivou náladu respondentů vyvolanou třeba nově odhaleným korupčním skandálem. EBRD se ani nesnaží o to, co dělá například Transparency International ve svém CPI, které se snaží kvantifikovat mnohdy nesourodé sociologické průzkumy. Transformace subjektivních dat do jednoho čísla je neprůkazná.

EBRD ale hodnotí osobní zkušenost, kterou má respondent s úřadem. Ptá se, jak často se setkává s nelegálními platbami směřovanými k veřejným zástupcům. Jednoduše řečeno, jak často poskytuje úplatky. Když tedy uvážíme, jak EBRD hodnotí korupční situaci v obou zemích, nezbývá nám než se ptát: Jak je možné, že lidé na Slovensku mají větší zkušenosti s uplácením než lidé v České republice? Že by represe na Slovensku nefungovala?

Tento závěr ale neznamená, že se slovenské vládě nic nepovedlo. Jiný průzkum Světové banky ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (BEEPS) položil podobnou otázku v roce 2002 a 2005 zahraničním i domácím podnikatelům působícím jak v ČR, tak na Slovensku. V průzkumech bylo zjištěno, že podnikatelé na Slovensku v roce 2002 podpláceli asi trojnásobně vícekrát než podnikatelé v ČR. V roce 2005 se situace prakticky vyrovnala.

Šetření prakticky dokládá, že rozdíl v kvalitě podnikatelského prostředí v obou zemích byl v roce 2002 značný. Vyplývá z něj i to, že podnikatelské prostředí se na Slovensku do roku 2005 rapidně zlepšilo. Proč ale podnikatelé hodnotí korupční situaci na Slovensku v roce 2005 prakticky stejně jak podnikatelé v ČR, zatímco občané Slovenska o poznání hůře než občané ČR? Podnikatelé totiž běžně nehodnotí zdravotní systém, vzdělávací systém nebo běžný styk s policejními složkami, ale spíš hodnotí jednání s úřady, které mají přímý vliv na jejich podnikatelské aktivity. Takovým úřadem je třeba živnostenský nebo finanční úřad. Zdravotní systém, vzdělávací systém nebo policejní práce byla ale občany v obou zemích hodnocena jako nejzkorumpovanější.

Jaké je tedy naše poučení? Dzurindova vláda, známá snahou podporovat svobodné podnikání tím, že programově více méně úspěšně vytvářela podmínky pro snazší chod podnikatelských aktivit na Slovensku, zlepšila také korupční situaci v této oblasti. Naproti tomu represe v systémech, které prakticky žádnou hlubší institucionální změnou neprošly (zdravotní systém, školství, policejní složky), jak ukazuje zkušenost, nepomohla. Represe prostě sama o sobě nefunguje, pokud není provázena reformou!

Centrum pro studium konkurence, Liberální institut



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.