Palčivá otázka profesora Fenyka

Nebývale mediálně ostrý nástup prosazování třístupňové soustavy (a zdá se, že nejen) státních zastupitelství (https://www.ceska-justice.cz/2025/01/zestihleni-soustavy-by-zefektivnilo-cinnost-shoduje-se-sef-unie-statnich-zastupcu-s-bradacovou/) jakoby nasvědčoval tomu, že se věci v tomto ohledu mohou dát poměrně rychle do pohybu. Obzvláště, pokud je to jednou z priorit budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové ( https://www.novinky.cz/clanek/domaci-bradacova-chce-zuzit-statni-zastupitelstvi-na-tri-stupne-40503706).

Ale dříve než se začne stran této „priority“ přeřazovat na vyšší rychlostní stupně, by se ještě v neutrálu (tedy v klidu) měla vyřešit poměrně palčivá otázka, kterou aktuálně nadnesl renomovaný právník, akademik, nedávný ústavní soudce a dříve bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové profesor Jaroslav Fenyk (viz např. podstata problému zde: https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/byvaly-mistopredseda-ustavniho-soudu-fenyk-jmenovanim-bradacove-nejvyssi-statni-zastupkyni-nastane-zavazny-systemovy-problem).

Profesor Fenyk totiž veřejně vyslovil právní názor, že by se (vůbec kterýkoli) vrchní státní zástupce neměl stát nejvyšším státním zástupcem. Učinil tak v době, kdy vláda na svém zasedání dne 8. 1. 2025 rozhodla o jmenování vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní od 1. 4. 2025 (https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-podporila-zrychleni-vystavby-plynovych-elektraren-a-jmenovala-novou-nejvyssi-statni-zastupkyni-217825/).

Nebylo by tedy od věci, pokud by např. prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna s vehemencí, s níž např. prezentuje vhodnost zeštíhlení soustavy státních zastupitelství, se jménem státních zástupců pokusil vytěsnit nastíněné obavy profesora trestního práva Jaroslava Fenyka, protože se jaksi (doufáme že většinově) chápe, že sama budoucí nejvyšší státní zástupkyně v této fázi nemůže (“sama sebe“) obhajovat v tom směru, že právní názor profesora Jaroslava Fenyka je zcela nedůvodný či možná nepatřičný.

S odpovědí na uvedenou palčivou otázku by se přitom nemělo otálet, neboť veřejnost, a to nejen laická, chce mít v tomto směru jasno (tj. zda vskutku jsou relevantní ony profesorem Fenykem vznesené pochybnosti, aby funkci nejvyššího státního zástupce mohl vykonávat vrchní státní zástupce), poněvadž jde o věc opravdu zásadní. A nutno dodat, že nastíněné argumenty profesora Fenyka mají svou logiku a jisté opodstatnění.

I to je jedna z věcí, proč se nemělo tak spěchat s obsazením postu nejvyššího státního zástupce (https://vrcha.webnode.cz/news/k-novemu-nejvyssimu-statnimu-zastupci/), jelikož i tato nyní profesorem Fenykem nastíněná pochybnost mohla být zohledněna při posuzování vhodnosti kandidáta na tento významný post. Od toho zde máme osvědčený institut výběrového řízení, v němž se kumulují a posléze vyhodnocují informace k jednotlivým kandidátům na obsazení toho kterého významného místa v státním sektoru. Absence takové (jinak logické) procedury v sobě totiž může skrývat budoucí otevírání všelijakých skříněk s různě ukrytými problémy a tajemnostmi.

Takže, jaká bude odpověď na právní argumentaci profesora Fenyka, renomovaného odborníka na trestní právo? A pokud bude nakonec odpověď po odborné stránce (většinově) souhlasná s profesorem Fenykem, může v takovém případě vláda své rozhodnutí z 8. 1. 2025 do 1. 4. 2025 ještě revidovat? A to by pak byla další palčivá otázka opět vyžadující rychlou odpověď.

Autor je soudce