Obchodní zákon se mění neustále k horšímu. Vypadávají ustanovení, která měla chránit akcionáře před největšími zvěrstvy vykradení jejich majetku v podnicích a naopak, po poslanecké tvořivosti za "pochopitelné neúplatnosti" od lobbistů se do zákona dostávají naprosto nové zákony, které jsou nejen v rozporu s právem ústavním, ale také s právem mezinárodním či směrnicemi EU.

Stačí takové malé zastavení u Doležalovského zákona squeeze out v podání ODS a ČSSD. Kam až sahají nitky mocenských skupin, si lze jasně udělat po prohlášení Mládka ve sněmovně: "Je to taková tečka za kupónovou privatizací." Také prezident, jak je vidět, změnil názor na kolektivní investování, v novinách kupónové privatizace vyzýval občany "Vybírejte a volte", když bylo před volbami, a podobný zákon v naprostém rozporu s Ústavou ČR a směrnicí EU 2004/25/ES podepsal. Co na tom, že občané přicházejí o majetek a že během dvou měsíců platnosti zákona přišli na zmanipulovaných posudcích o téměř 30 miliard? Co na tom, že nyní v otázkách Moravce politici nad problémem krčí neschopně rameny a prohlašují, že odškodnění při hromadných žalobách zaplatí zřejmě daňový poplatník?

Jenže genocida krádeží majoritních skupin v podnicích ještě neskončila. Naopak byla posílena dalším ustanovením obchodního zákona, kdy při prodeji podniku či jeho části už nemusí nikdo dělat znalecké posudky, nikdo se nemusí zabývat informovaností akcionářů na pozvánkách na valnou hromadu, na níž se kupříkladu schvaluje smlouva o podstatné části podniku. Dochází tak k tomu, že minoritní akcionáři ztratili v ČR jakoukoli právní ochranu svých investic a majoritní skupiny si mezi sebou mohou prodávat majetek všech za cenu stanovenou třeba technickým oddělením, kde schází jakákoli absence znaleckých posudků na pozemky, zařízení, ochranné známky, know how a podobně. Mohou tak za odpisové účetní hodnoty prodávat celé celky výrob a podniků.

Do března 2006 platilo ustanovení obchodního zákona § 67a – Na dispozici s podnikem společnosti nebo jeho části nebo na jinou dispozici se jměním společnosti nebo jeho části, která je obdobná fúzi, nebo rozdělení, ale nezrušuje se při ní společnost, s jejímž podnikem, částí podniku, jměním či části jmění se disponuje, se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o fúzích nebo rozdělení. Tak veškeré prodeje části podniků podléhaly jak předchozímu informování akcionářů před transakcí a před VH, která smlouvu o prodeji schvaluje, tak povinnosti znaleckých posudků, které alespoň částečně zaručily jakousi férovou cenu pro akcionáře.

Současná úprava obchodního zákona již nezaručuje vůbec nic. Viz. § 67a Ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, ke smlouvě o nájmu podniku nebo jeho části, ke smlouvě o nájmu podniku, nebo jeho části a ke smlouvě zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části musí být udělen souhlas společníků nebo valné hromady.

Takže majoritní skupiny si mohou prodat cokoli za jakoukoli cenu, zbytek mohou vyinkasovat bokem. Je to po úpravě § 183i a ž 183n další úprava zákona, která umožňuje nekontrolované přesuny majetků za neseriózní ceny podobně jako nechvalně proslavený Doležalovský squeeze out. Jak potom chtějí politici rozhýbat kapitálový trh, když investoři z ČR kvapem utíkají, protože být minoritním akcionářem v jakémkoli podniku v ČR je pro ně značně rizikové? Chtějí vůbec politici po intervencích lobbistů mocenských skupin zachránit skomírající kapitálový trh, kdy podobní lidé plní jejich stranické poklady Jidášovými penězi? Kdo stojí za podobnými návrhy úprav obchodního zákona a kdy konečně vůči takovým lidem bude vyvozována odpovědnost za stamiliardové ztráty občanů a investorů.? Spolupracují tito lidé s organizovaným zločinem a mocenskými skupinami za přímo gigantické korupce ve státní správě? Jak dlouho se bude ohýbat právo v ČR v neprospěch občanů a zaplevelovat náš právní řád podobnými změnami, které budou zaručovat nepoctivcům beztrestnost?