Od začátku příštího roku začne platit nový občanský zákoník. Tato informace není novinkou. To už je známo od momentu, kdy byla zmiňovaná právní norma přijata. Což se stalo zhruba před rokem.

Zároveň bylo rozhodnuto o tom, že začne platit od prvního ledna 2014. Prodleva mezi schválením zákoníku a nabytím jeho účinnosti byla zdůvodněna tím, že se na přijaté změny musí nejenom justice řádně připravit. Například kvůli tomu, že nová norma zavádí několik tisíc nových pojmů. Přesto je zpráva o tom, že občanský zákoník začne platit od začátku příštího roku, novinkou. Na zasedání Nečasovy vlády bylo totiž toto datum potvrzeno. Přitom ještě před jednáním kabinetu se spekulovalo o tom, že by účinnost mohla být o další rok posunuta. Pokud by k tomuto rozhodnutí ministři dospěli, mohlo by se stát, že by nový občanský zákoník zůstal pouze na papíře a nikdy by nezačal v praxi fungovat.

Názorným příkladem může být zákon o státní službě. Ten měl upravovat postavení státních zaměstnanců. Přijetí této normy bylo jednou z podmínek vstupu země do Evropské unie. Zákon byl v roce 2002 přijat. Jeho účinnost byla původně odsunuta na prvního ledna 2004. Dnes máme konec února 2013 a služební zákon stále ještě neplatí. Naposledy bylo stanoveno datum, kdy by měl začít fungovat, na začátek roku 2015. Z toho je zřejmé, že neexistuje politická vůle k tomu, aby Česká republika měla zmiňovaným zákonem upravené fungování státní správy.

Osud občanského zákoníku by mohl být velmi podobný. Tím spíš, že po sněmovních volbách by měla v parlamentu dominovat levice. A právě její představitelé se opakovaně vyjadřovali, že by účinnost měla být posunuta. Pochopitelně podobné návrhy jsou doprovázeny argumenty o tom, že je potřeba nejenom nastudovat rozsáhlé změny, ale také prosadit další zákony, které by na zmiňovanou normu měly navazovat. Vzhledem k téměř dvouletému prostoru, který byl pro takovéto aktivity vyčleněn, by další posouvání data nemělo valný smysl. Naopak čím více se bude blížit první leden 2014, tím silnější bude tlak na to, aby navazující zákony byly přijaty a na to, aby se soudci, advokáti a další lidé s novinkami důkladně seznámili.

Pochopitelně u normy, která nahrazuje zákoník z roku 1964, jich bude hodně. Byť stávající právní úprava byla několikrát novelizována. Detaily budou zajímat spíše odbornou veřejnost, přesto se dá tvrdit, že se změny dotknou života prakticky všech lidí. Například pokud někdo v roce 2014 bude vyřizovat dědictví, tak v příslušných dokladech se toto slovo neobjeví. Místo něj se bude používat výraz pozůstalost. Rovněž už nedojde k tomu, aby byl někdo zbaven způsobilosti k právním úkonům. Stane se totiž nesvéprávným. U zásadní změny pojetí občanského zákoníku nejde pouze a především o návrat k dřívějším pojmům z právní terminologie.

Podstatnější jsou novinky, které se v něm objevují. Namátkou lze jmenovat povinnost dětí podřídit se rodičům. Složitější možnost přechodu nájmu bytu na příbuzné. Zavedení předčasné zletilosti a s ní související možnosti adopce zletilého. Další novinkou je možnost, že pokud někdo v dobré víře koupí kradenou věc, ta mu zůstane. Škodu způsobenou původnímu majiteli bude muset uhradit ten, kdo ji prodal. Lidé dostanou například možnost domáhat se náhrady škody u cestovní kanceláře, která jim zkazila radost z dovolené tím, že nesplnila smluvně dohodnuté služby. Pokud jeden z manželů hodlá použít nepřiměřenou část společného jmění bez souhlasu partnera, lze se obrátit na soud, aby vyslovil neplatnost takovéhoto jednání. Akciová společnost už nebude muset mít dozorčí radu a bude ji moci řídit pouze správní rada.

Novinek občanský zákoník zavádí daleko více. Až v praxi se ukáže, kolik z nich skutečně zlepší život v České republice a kolik jich ho naopak ještě více zkomplikuje.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6