29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

PRÁVO: O smyslu a cíli jednoho dekretu

Moje úvaha by se mohla jmenovat „Dvojí metr na jeden dekret“, ale tímto článkem bych rád upozornil na opomenutý smysl, účel a cíl důležitého dekretu prezidenta republiky z roku 1945. Opomenutý jak polistopadovou politickou garniturou, tak především státními soudy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Schwarz 11.9.2014 21:00

Být namístě

odsunutých němců, prosazoval bych i v Německu podobný zákon jako prošel v Česku - vyhlašující, že president Beneš  se nezasadil jen o český stát ale i o Německo a o  blahobyt a svobodu původních německojazyčných obyvatel Sudet. Každoročně u příležitosti výročí jeho skonu bych do Čech vyslal delegaci která by na znamení díků obložila jeho hrob nákladnými květinami a věnci.

B. Pauk 11.9.2014 14:55

Nadegretovaný stát nadergretovaného národa.

ODS i ČSSD nepřežijí své podvodné, šarlatánské a falešné "zakladatele" a nebude to žádná škoda. Tuto zdánlivě bezvýchodnou situaci lze výhodně využít pro vznik autentické, občanskoprávní politiky, založené na důsledné osobní odpovědnosti jak voliče, tak zastupitele, na zákonné bázi občanského zákoníku - nikoli na vylhaném "veřejném právu".Blíže viz odkaz na konci příspěvku.

„Nepartajnická politika“ (podobná nezávislé advokacii), na bázi občanského zákoníku založená, má reálnou a logicky zdůvodněnou šanci, a to univerzálně.Všechno už tady jednou bylo – jenom zodpovědný občanskoprávní, adresný a průběžný volební systém na bankovně účetním principu dosud nikoli.Nepomůže nic jiného, než úplná, obousměrná personální ručitelská adresnost a zpětnovazebnost volebního systému na voliče, včetně možnosti levného a voličsky osobně zodpovědného referenda i přímé volby kohokoli :

„Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly“ (korupčník TGM).

Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné spoluvlastnické demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát" na google:

http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby

Š. Hašek 11.9.2014 16:39

Re: Nadegretovaný stát nadergretovaného národa.

Škoda a věčná, že jste, pane Pauku, tehdá neseděl v parlamentu a po tom bolševickém tyátru, který trval skoro půlstoletí, nevypiloval ty zákony k dokonalosti švýcarských hodinek.

Jsem zatraceně rád, že to takhle dopadlo (když to te´d pozoruji). Zlepšovat lze vždy, ale je dobré někdy holt až následně, s klidnou hlavou, odstupem.

Fakt mě "baví" když teď někdo vyrukuje s tím "že to měl tehdá připravené a voni druzí to zkonili".

Kde jste byl a co jste konal v roce 1990???????????????????

B. Brousková 11.9.2014 8:50

"Tato část dekretu byla do písmene vykonána"

Jenže nebyla. A to je právě ten problém. Zabavení veškerého majetku a následný odsun, se podle dektretů měl týkat všech Němců a všech Maďarů. Jenže zatím co prakticky všichni Němci (až na pár výjimek) byli odsunuti,u Maďarů proběhlo "jenom" to zabavení majetku. K jejich odsunu nikdy nedošlo.Jednak proto, že je Maďarsko odmítlo na své území přijmout a v neposlední řadě také proto, že už vešlo ve známost za jakých podmínek probíhal předcházející odsun Němců. Velmoci totiž podmínily svůj souhlas s odsunem požadavkem, že "musí probíhat organizovaně a humánním způsobem". Takže "nám" tu zbyli neodsunutí Maďaři,  kterým byl ovšem zabaven veškerý majetek. Pokud by se restituce měly týkat i období před únorem 1948, dalo se očekávat , že budou soudy zahlceny desetitisíci žádostmi Maďarů o navrácení jim zabaveného majetku. Protože tím , že zůstali na našem území, zůstalo jim i naše občanství. A dělit restituční žádosti podle jazyka žadatele, by byl po roce 1989 z mezinárodního hlediska tanec na tenkém ledě. Proto to "odnesli" ti národní správci a jiní nezištní pováleční nabyvatelé německého a maďarského zabaveného majetku. Prože majetek nebyl před únorem 1948 přepsán nikdy na jejich jméno a nebyli tudíž považováni za majitele. Pokud jde o ostatní restituce jako takové, bylo to trochu jako kdyby zákon o restitucích  napsal Jára Cimrman. "Klíčový" průmysl byl zabaven ihned  po válce.takže se ho restituce netýkaly. Ze  zbývající majetku (pokud jde o výrobní závody) firem nad padesát zaměstnanců ,bylo podmínkou pro restituenty vytvoření tzv."privatizačního projektu".Háček byl v tom, že si privatizační projekt na tentýž podnik mohl vytvořit nejenom restituent, ale  kdokoliv jiný včetně dosavadního komunistického manažmentu. A příslušné ministerstvo potom posuzovalo kvalitu jednotlivých projektů.Ministerstvo, kde byli tehdy členy KSČ i vrátní.Firmy do padesáti zaměstnanců byly po roce 1948 zabrány aniž by se komunité namáhali vydat na jejich zabavení nějaký zákon.

B. Brousková 11.9.2014 9:18

Re: "Tato část dekretu byla do písmene vykonána"

Takže i podle komunistických zákonů původní majitelé nikdy nepřestali být majiteli.Přesto bylo vracení podniků zcela ponecháno na libovůli komunistických generálních ředitelů. A i když , bylo  zákonem stanoveno datum do kterého  měly být podniky vráceny stávalo se docela běžně , že ještě dva roky po tomto termínu vráceny nebyly a komunistické vedení tam naprosto beztrestně vyrábělo dluhy a rozkrádalo zásoby surovin a strojní vybavení podniku.jako na běžícím pásu.Ze zákona totiž dluhy i pohledávky musel zaplatit restituent. I dluhy , které, vznikly po zákonném termínu do kdy měl být podnik vydán. A tak se dluhy vyráběly úmyslně. A všem kromě restituenta to bylo jedno.Včetně ministerstev a politiků.

B. Rybák 11.9.2014 19:37

Re: "Tato část dekretu byla do písmene vykonána"

Váš příspěvek je velmi zajímavý a fundovaný.

L. Křivan 11.9.2014 0:30

"...v Karlových Varech žily do konce války

pouze dvě procenta českého obyvatelstva...."     Státem dosazení pošťaci, ajznboňáci, četníci a policisti. S jistým platem a pod penzí.

Š. Hašek 11.9.2014 20:36

Re: "...v Karlových Varech žily do konce války

A ty Karlovy Vary se nakonec dohrabaly k tomu (jistě ale vinou i nějakého dementa Hitlera), že náplava prodala židle pod vlastním zadkem (jedno komu), a teď ječí, že nerozumí sousedům na ulici.

A nakonec z toho obviní Putina!

Smutně (velice) zábavné (to již méně). Všimněme si dobře, kdo ty naplavené karlovaráky teď lituje a fouká jim na bebíčko. Já nikoliv.