Všichni mediální odborníci by měli okamžitě propadnout do bezmezného nadšení. Jeden z našich předních zákonodárců přece jistě neříká pro BBC něco zcela bez rozmyslu, naopak, nutno předpokládat, že ví, o čem hovoří. A že tedy bezpečně ví, kdo jsou novináři. Nekonečným a začasté nezábavným debatám znalců o tom, kdo je a kdo není novinářem, by tedy mohlo být konečně odzvoněno, a to přímo zákonnou definicí. Právní předpis ukládající novinářům podávat majetková přiznání by totiž bezpochyby stanovil, koho všeho se tato povinnost týká, a jistě by nemohlo jít pouze o výčet demonstrativní, nýbrž taxativní. O přesný výčet pozic (rozumějme židlí), na kterých když někdo sedí, je novinářem.

Takovýto seznam je už dozajista uložen v hlavě pana předsedy poslaneckého klubu, jinak by svůj projekt nepředkládal veřejnosti, navíc prostřednictvím věhlasné rozhlasové stanice. Naši teoretici žurnalistiky by tedy měli vynaložit nemalé úsilí, aby definici pojmu novinář od pana poslance získali. Pochvalné ohlasy i ze zahraničí lze právem očekávat, vždyť leckde ve světě si také doposud nejsou jisti, kdo je a kdo není novinářem.

(S laskavým svolením autora převzato z Angle.cz)