Pokud se chce člověk dívat na svět optimisticky, nalezl v posledních dnech podstatný důvod k takovému optimismu: situace v realizaci lidských práv je České republice na vysoké úrovni a žádné vážnější ohrožení práv občanům nehrozí.

Neboť za co jiného než za potvrzení této optimistické myšlenky lze považovat skutečnost, že 14.4.2020 podepsalo 325 právníků, mimo jiné emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu, čtyři universitní profesoři, deset docentů a další doktoři práva, otevřený dopis nikoliv proti tomu, že by snad - jak se někteří domnívají - vláda hrubě porušila zaručená ústavní práva občanů, jakými jsou třeba právo shromažďovací nebo právo cestovat a opustit vlastní zemi (dokonce čl. 13 a 14 Všeobecné deklarace lidských práv!), že vláda hrubě zasáhla do občanských práv a svobod tím, že občané nesmí vycházet z bytu a domu a musí nosit roušky, že opatřeními vlády přišli lidé o zaručené právo podnikat, ztratili možnost obživy a zaměstnání, nebo že vláda porušila ústavní práva, pokud jde o výpověď z bytu nájemníků. Nikoliv, toto vše podepsaným právníkům zřejmě nevadí.

Důvodem k vzepětí těchto právnických kapacit, v dějinách práva v Česku bezprecedentnímu, bylo jediné: veřejný ochránce práv se rozhodl, že nezahájí zvláštní vyšetřování ministerstva zdravotnictví ohledně necelý měsíc trvajícímu zákazu účasti otců u porodu, neboť takový zásah považuje v dnešních časech za přiměřený. A dokonce vyslovil názor, že něco, co možná považujeme za své právo, je v mimořádné době spíše jen možností, která je nám dána v časech dobrých.

Chápete nepřípustnost takového chování ombudsmana, rozsah ohrožení práv občanů tímto jeho konáním, a tedy naléhavost, s jakou byla česká veřejnost touto skupinou znalců práva otevřeným dopisem oslovena?

LN 17.4.2020

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je ombudsman