25.2.2020 | Svátek má Liliana


Diskuse k článku

PRÁVO: Nesmyslné obvinění náměstka NP Šumava

Nutil své podřízené používat chemii! Obvinění za kůrovce! Titulky, které se na přelomu minulého a tohoto týdne vyrojily v médiích v souvislosti s trestním oznámením na Václava Brauna, vedoucího odboru státní správy Národního parku Šumava.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 52, poslední: 18.7. 2013 10:48, přehled diskusí

O. Malstoka 16.7.2013 6:13

Ptejte se domorodců.

Všichni ti tak zvaní ochránci přírody by měli jít za skutečnými a celý život žijicími domorodci Šumavy a poslouchat jejich zkušenosti ze života obyvatel této oblasti. Všechny ty "děti země", zelení apod. jen kecají a předvádí se před kamerou TV, ale jejich skutečná starost o přírodu se rovná nule. Dovedou se dny připoutávat řetězi ke stromům, ale nikdy jsem je neviděl sázet nové stromky, vysekávat trávu, a nedej bože čistit les.

P. Rada 16.7.2013 9:06

Re: Ptejte se domorodců.

Pane Malstoko v případě Šumavy jste naprosto vedle. Lesy které je třeba čistit jsou lesy hospodářské, okrasné..  kde cílem je vypěstovat pěkně rovné a dlouhé klády nebo se válet pod stromem na dece jak třeba na pražské Kampě. V NP je naopak cílem ochránit vše tam spontálně žijící.

Domorodci Šumavy mají za sebou poněkud vojenskou historii vojenských lesů ale co vím přesto jsou k ochráncům přírody velmi vstřícní.

Na Šumavě je ale dnes cena stavebních pozemků v cenách na úrovni okolí Prahy a dalších lukrativních lokalit pro sjezdovky.... Majitelé těchto residencí - také "ŠUMAVÁCI", kteří potřebují ke svému pohodlí silnice, parkoviště, lanovky, sjezdovky, bary.... naopak takoví s ochránci přírody, kteří tam nejezdí utrácet peníze, skutečně velmi špatně vycházejí.

Ti s nejstarších co si Šumavu pamatují s doby ještě před 80tými léty vědí, že v té době žilo v místních potocích a i třeba v Černém jezeře rybí osazenstvo které se dalo lovit... Od oněch kyselých 80tých let ale depozice síry poklesly jen 4x a depozice dusíku dokonce ještě rostou a tak tamní potoky (ve vyšších partiích) zůstávají pro překyselení mrtvé a podobně je tomu s podložím tamního lesa především ve vrcholových partiích. 

Zeptejte se opravdových pamětníků a třeba pak pochopíte, že vysazování lesa, vysekávání trávy a další typy "čištění" jako prořezávky... patří zejména mezi hospodářské či parkové úpravy zejména městských porostů, které si i Vy očividně pletete s NP.

B. Brousková 16.7.2013 9:35

Re: Ptejte se domorodců.

Je mi líto , ale přestože s naprostou s většinou vašeho povídání souhlasím o rybím osazenstvu v Černém jezeře to bohužel neplatí. Šumavské jezera jsou totiž "mrtvou vodou" od nepaměti. Prastaré lidové pověsti a jejich názvy také o něčem vypovídají. Za jejich kyselost totiž nemohou kyselé deště, ale rašelina. Jejich přítoky  pramení v rašelinných slatích a ryby v nich proto nikdy nežily. Koncem devatenáctého století byli do Černého jezera  pokusně vysazeni sivení američtí, kteří tam nějakou dobu živořili. Ještě v šedesátých letech, pry bylo vidět pár jedinců. Moje maličkost se tam měla možnost potápět koncem sedmdesátych let a nebyla už tam z nich vidět ani ploutvička. Siveni jsou proti kyselému prostředí odolnější než jiné druhy , ale problém byl, že jim tam chyběla potrava. V jezerech totiž  nežije ani hmyz ani žáby.Jedinou vodní rostlinou která se tam vyskytuje je šídlatka jezerní v Černém a její příbuzná, šídlatka ostrovýtrusná v Plešném jezeře. Jsou to kapradiny , které snášejí i tak kyselou vodu, která  jiné rostliny spolehlivě zahubí. Kyselé deště problém jenom zhoršily , ale určitě nejsou hlavní příčinou absence života v šumavských jezerech.

P. Rada 16.7.2013 10:41

Re: Ptejte se domorodců.

Děkuji za věcnou poznámku. O těch sivenech vím. Jakmile najdu podklad k číselným hodnotám kyselosti v tocích na Šumavě tak sem čísla uvedu. Z nich je totiž onen řádový zlom v kyselosti 80tých let jednoznačně vidět a proto ho považuji za zásadní - i když nikoli jediný.

Dobře totiž vím, že voda z rašeliništ je skutečně kyselá ale také proto, že vrstva půdy je ve vrcholových oblastech malá a rašeliniště jsou plochou oproti svému povodí také relativně malá. Relativně snadno tam proto dojde ke změně acidity půdy a následnému tuplovanému překyselení. Pokles srážek tento stav také navíc zhoršuje.

Šumava sice přečkala excesy s imisemi v závěru studené války (80léta) bez šokové odezvy v porostech a tedy relativně lépe jak Krušné hory, Krkonoše, Beskydy ale je ve vrcholových partiích rovinatější a tak se zde vše déle kumuluje a dosud toto doznívá. Elektrárny byly totiž jak odsířené tak odpopílkované ale ten popílek byl zároven zásadotvorný.

B. Brousková 16.7.2013 11:46

Re: Ptejte se domorodců.

Dno Černého jezera se podobá obrovské lžíci, největší hloubka je u jezerní stěny,  to znamená na protější straně od hráze. Přítok je v levé zadní straně jezera (při pohledu s hráze). Když se tam potopíte, je vidět jakýsi jazyk z odumřelého rašeliníku, který sklouzává na dno jezera, Rašelina evidentně "vytéká" z tohoto potoka. Celé dno jezera je vyplněno několika metrovou vrstvou odumřelé rašeliny. V malých hloubkách , jsou špičky větviček ještě zelené, niže je už rašeliník odumřelý. Jsou tam i kmeny stromů, které tam napadaly při pověstné bouři koncem devatenáctého stoleti. Během asi dvou let, (v sedmdesátých letech), kdy jsme tam prováděli sčitání exemplářů šídlatky pro Botanický ústav v Průhonicích pod dohledem botanika pana doktora Tomšovice, jsme jasně zaznamenali o kolik metrů se posunul a rozšířil onen "jazyk" z odumřelé rašeliny. Dr Tomšovic tehdy vyslovil názor že až rašeliník vyplní celé jezero až k hladině, stane se z něj normální rašeliniště. Je to prý otázka několka tisíc let, ale jinak to prý dopadnout nemůže. Od té doby uplynulo ovšem už víc jak třicet let,, takže je možné, že odborníci to dnes vidí jinak.

B. Brousková 16.7.2013 11:59

Re: Ptejte se domorodců.

Ještě pár slov. U hráze Černého jezera bylo celé dno pokryté vrstvou mincí, které tam naházeli turisté. Několk hrstí jsme jich tehdy vylovili ,abychom mohli porovnat  národnostní složení návštěvníků. Z hliníkových mincí , které ležely nejhlouběji, zbyla jen tenká kolečka jako vystřižená z alobalu, Nápisy z nich zmizely a daly se ohnout jako by byly z papíru. Důsledek kyselosti vody.

P. Rada 16.7.2013 13:22

Re: Ptejte se domorodců.?

Jen k té kyselosti v Černém jezeře na Šumavě: PH/ROK

7/1937 ... 6.2/1945 ... 6/1960 ... 6.2/1961 ... 4.4!!!/1980 ... 4.6/1990 ... 4.8/2000

Siven Americký tam žil 1880 a vyhynul 1970. Pstruh potoční od nepaměti a vyhynul 1962.

(zdroj "Co vyprávějí Šumavské smrčiny" - Šantrůčková, Vrba a kol. recenzenti Miko, Šamonil 2010)

J. Horáček 16.7.2013 13:45

Re: Ptejte se domorodců.?

Řádový zlom v kyselosti??? Tušíte vůbec, pane Rado, co slovo ŘÁDOVÝ (v tomto kontextu) znamená? Ale nic, tak je to s Vámi poŘÁD :-)

P. Rada 16.7.2013 16:21

Re: Ptejte se domorodců.?

Pane Horáčku tuším a jestli Vás opravdu zajímá upřesnění kolik aniiontů značí rozsah pH o jednotku tak Vás odkazem ubezpečuji, že jde o závislost dokonce logaritmickou. http://cs.wikipedia.org/wiki/PH

Račte si tedy porovnat množství iontů v PH 4.4 a 6.4  Podle mě jsou to dva řády. Co Vy na to?

J. Horáček 16.7.2013 22:07

Re: Ptejte se domorodců.?

O pH, jeho podstatě a průběhu si ještě něco pamatuji, přesto Vám, pane Rado, děkuji za reakci. Měl jsem totiž  -  a přiznávám, že mylný - dojem, že  píšete o rádovém rozdílu v hodnotě exponentu. Uvažujeme-li totiž samotnou iontovou koncentaci, je většina změn pH z logiky definice této veličiny řádová. Ač je tedy Vaše formulace věcně správná, může (zejména na laika) působit poněkud bombasticky a tudíž podpásově.

P. Rada 16.7.2013 1:43

Hospodářský les nebo NP?!

Je příznačné, že autor si zjevně plete NP s řadou zon..., kde obsahem ochrany v prvých zonách je VŠE ŽIVÉ (tedy i kůrovec) s HOSPODÁŘSKÝM LESEM !!!

Používání biocidů v hospodářském lese kde dřevní hmota je stěžejním produktem je samozřejmě něco docela jiného, jak provést protiprávní zásah v NP!

H. Gene 16.7.2013 2:34

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Nežer to tak...

J. Vyhnalík 16.7.2013 3:57

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Přečtěte si ten článek ještě jednou, třeba pochopíte o čem je řeč.

P. Rada 16.7.2013 8:36

Re: Hospodářský les nebo NP?!

...."Biocidy se používaly v případě potřeby naprosto běžně, protože jsou součástí správné taktiky související s ochranou lesa."....

Autor to zde napsal zcela jasně - že šlo o: ... "ochranu lesa" ... ¨Ten les je tam ale zároven NP.

Ostatní - tedy, kdo, koho, komu a za co... skutečně nekomentuji. Komentuji tam zavedené "běžné" praktiky které jsou běžně v rozporu s ochranou přírody ale v souladu ze zájmy hospodářskými. Přečtěte si tedy to, co panu řediteli správy NP... jaksi mimoděk uklouzlo s úst/klávesnice, laskavě ještě jednou - "třeba pochopíte o čem je řeč."

J. Vyhnalík 16.7.2013 13:21

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Třeba toto:

"Chemické přípravky se používají pouze na obranných zařízeních, tzv. lapácích, které jsou zatraktivněny feromony, takže přitahují skutečně jen kůrovce a ne jiné, třeba vzácné a chráněné, druhy. Víc není třeba. Kůrovcovou kalamitu jsme zažehnali."

P. Rada 16.7.2013 16:33

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Pane Vyhnalíku nevím za koho mluvíte ale "my" jsme kůrovcovou kalamitu nezažehnali !!!

Kůrovcovou kalamitu na Šumavě zažehnala příroda resp dlouhodobé ochlazení, deště a následné namnožení přírodního nepřítele lýkožrouta - houbou - kterou se smrk běžně brání. Jen musí mít vhodné klima!

Nikoli dřevorubce za zády, nohy v překyselené půdě, kolem horko sucho s kyselou depozicí a všude kolem navíc zastínění od hromadné výsadby ... to je pak těžké se přemnožení svých "bílých krvinek" ubránit.

Některé smrky to ale i tak dokáží a předávají svůj genetický potenciál dál. I takové skvosty ale člověk bezhlavě hromadně rubající zahubí. Právě to se také na Šumavě v řadě případů stalo.

J. Vyhnalík 16.7.2013 17:36

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Nejí maso, nepozná citát.

Já nejsem demagog a rozumím tomu, že kůrovec je normální součástí ekosystému. V normální situaci se systém udržuje sám v rovnováze. Pokud dojde k vychýlení rovnováhy, umírá masově vše včetně těch přirozeně odolnějších jedinců.

Neobhajuji plošné kácení, ani postřiky, ale dobře rozmyšlené a dopadem maximálně omezené zásahy mají smysl.

J. Lukavsky 16.7.2013 14:41

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Jádro pudla p. Rado je asi v tom, že tím Národním parkem byl administrativně vyhlášen hospodářský les, smrková plantáž  (asi z 80% pro přesnost) vysázená před více nežli stoletím,  po velké sněhové kalamitě. Tato plantáž nyní dorostla své obmýtní doby a tudíž je přirozeně náchylná na kůrovce.

Místo pokácení a postupné dosadby smíšeného lesa, ale byla tato plantáž ouředním fermanem prohlášena Boubínem a ponechána kůrovci na pospas.

Všechny ty tahanice jsou založeny na to, že Bezzásahovci prohlašují, že od slavnostního vyhlášení Národního parku tam začaly fungovat jakési nové a jiné, tajůplné přirodní síly, které si poradí. Neporadí! Kůrovec je samozřejmě přirozenou součástí Boubína, ale ne smrkové plantáže, tak jako mandelinka bramborová není přirozenou součástí bramborového pole. Ve smíšeném lese je potrava pro kůrovce prostě nak naředěna listnáči, že se nikdy tento nemůže namnožit explosivně. V monokultuře to má jako u švédského stolu.

pkračování

B. Brousková 16.7.2013 15:05

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Jenže hospodářský les a smrková plantáž pro přesnost vysázená před více než stoletím je i na druhé straně Šumavy v Bavorsku. Ta samá "plantáž" se stejným podílem smrkových porostů a vysázená ve stejné době a ze stejných důvodů jako u nás Na rozdíl od naší strany, tam navíc nebyly před více než šedesáti lety zlikvidovány a srovnány se zemí pomocí buldozerů žádné vesnice a nebylo vyhlášeno hraniční pasmo, ani výcvikové prostory armády.  A přesto  tam mají vyhlášenou rezervaci Bavorský les.  ¨Ta má stejnou zonaci jako ta naše rezervace. Bezzásahovou zónu, částečně zásahovou zónu a ve zbytku je možné zasahovat. Mají tam za desítky let teprve třetího ředitele a asi milion návštěvníku ročně. A stejného kůrovce a stejné problémy s ním. A V BEZZÁSAHOVÉ ZÓNĚ TAM NEKÁCÍ ANI NEPOUŽÍVAJÍ CHEMICKÉ SAJRAJTY. A kupodivu to tam jde. A bez hysterie.

B. Brousková 16.7.2013 15:23

Re: Hospodářský les nebo NP?!

Ještě dodatek. V lesích  ležících nad 800 metrů nadmořské výšky panují  trochu jiné klimatické poměry než v polabí. Takže horský smrk tam bude stejně  převládat, ať už se nám to líbí nebo ne. Stači si zajet do Krkonoš máte to tam jak na dlani. A kolik v něm bude třeba buků a jeřábů a jak se jim tam bude dařit je o něčem jiném. Mimochodem jedle začaly na Šumavě mizet už začátkem devatenáctého století. A lidé v tom tenkrát byli asi nevinně. Něco se tam asi změnilo a byl to nejspíše  přírodní proces.

J. Lukavsky 17.7.2013 8:41

Re: Hospodářský les nebo NP?!

A kupodivu to tam jde?

Byl jsem tam pred par lety s nejakou exkurzi a navstivili jsme s reditelem NP Bavorsky les ty bezzasahove plochy. Velke mrtve stromy a pod nimi pekny podrost maldych SMRCKU. Ptal jsem se pana reditele zda dalsi monokultura smrku je jejich cilem. Zacal cosi blekotat ... langsam, langsam a hnal nas dale. Je to tam prakticky stejne. Bavorsky les ma ale trochu priznivejsi podminky, je vice oslunen a skladal se z mozaiky malych soukromych lesu, castecne smisenych, cili nelze to uplne srovnavat.

J.Lukavsky

J. Lukavsky 17.7.2013 8:52

Re: Hospodářský les nebo NP?!

pokračování

Nmísto postupné a umělé obnovy původního smíšeného lesa šamani tančí a bubnují kolem souší. Jásot na obnovujícím se podrostem je demagogie. Ty krásné mladé smrčky pod soušemi svých rodičů jsou opět jenom smrčky (geneticky shodné s rodiči), jen maloulinko jsou přimíseny jeřáby (roznáší je ptáci). Jedle, buk, klen? Kdy by se tam vzaly, když nejbižší buk je 30 km daleko. Čili ekologicky a s nesmírnými ztrátami jsme založili další monokulturu, vlnu smrků, stejnověkých, které za 100 let opět sežere kůrovec. Je to vítězství zelené víry nad znalostmi lesníků i ekologů. Je to víra v nadpřirozenou moc ouředního papíru kterým lze vyhlásit sebevětší pitomost. Ale tajuplné přírodní síly kulaté razítko neoslní, neb kůrovec neumí číst.

J.Lukavský